 |
Obce se bojí reorganizace v Národním parku Šumava
Zdroj: Haló noviny
Datum: 08.11.2006
Podtitulek: ZÁPADOČESKÝ KRAJ
Autor: ma
Rubrika: Z REGIONŮ
LESS - technologie a příroda pohromadě
ŠUMAVA - Ohrožení sociální stability může podle šumavských obcí způsobit reorganizace lesních správ v Národním parku Šumava (NPŠ). Vedení parku to ale odmítá. Od prvního října bylo totiž v NPŠ zřízeno šest územních pracovišť, která nahradila jedenáct lesních správ.
"Cílem této změny je jednak značná ekonomická úspora, jednak sloučení odboru lesní a strážní služby a informačních středisek na území parku do nově vzniklého odboru terénní služby tak, jak je to obvyklé v evropsky uznávaných národních par cích. Obdobně jsou řízeny jiné národní parky, například Krkonošský národní park," vysvětluje mluvčí parku Radovan Holub, podle něhož tak vedení parku každým rokem ušetří pět až sedm milionů korun. Rozsáhlá reorganizace si však podle posledních zpráv vyžádala propuštění třinácti z celkových 354 pracovníků parku. Někteří další se v organizační struktuře dostali na nižší pozice. Odboráři podle Holuba proti tomu nic nenamítali. "Odborová organizace Správy NP a CHKO Šumava konstatovala, že průběh a projednání organizačních změn byly korektní a s ohledem na pracovní a sociální stránku věci," tvrdí Holub. Výbor obcí NPŠ vedení parku vytýká například to, že k reorganizaci přistoupil bez předchozího projednání s šumavskými obcemi, nebo to, že se tak děje za situace, kdy "otázka dalšího směrování NPŠ je pouze předmětem diskusí a její platné zakotvení bude možno vyřešit až přijetím zákona o Národním parku Šumava." Vedení parku se ale hájí tím, že reorganizaci doporučil personální audit, který v NPŠ proběhl v prosinci 2004 a v březnu 2005.
Přednost mají ekologicky myslící zaměstnanci
"Zmenšení počtu lesních správ v NPŠ doporučuje také například uznávaná organizace PAN Parks, zabývající se národními parky a rozvojem v jejich regionech. Cílem je zlepšit organizační strukturu a profesionalitu pracovníků parku zejména v době, kdy je třeba důsledně likvidovat každý kůrovcový strom ve II. zóně NP," vysvětluje Holub další důvody reorganizace a dodává: "Správa NP a CHKO Šumava proto upřednostňuje ekologicky myslící zaměstnance, tedy i lesníky, nikoli hospodářské pracovníky, zaměřené pouze na těžbu dřeva a výnosy z lesa." Právě tato věta je možná klíčem k tomu, proč šumavské obce, respektive občanské sdružení Šumava 21 (na webové stránce tohoto o.s. bylo prohlášení Výboru šumavských obcí zveřejněno) proti reorganizaci tak protestují. "Šumava 21 vznikla krátce po odvolání bývalého ředitele šumavského parku Ivana Žlábka a programově napadá každý krok současného vedení," říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Bláha, který byl velkým odpůrcem bývalého ředitele NPŠ Ivana Žlábka, naopak s postupy současného vedení víceméně sympatizuje. (Ivan Žlábek, zjednodušeně řečeno, prosazoval kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách s odůvodněním, že se tak podaří zachránit zelený les. Zatímco ekologové a současné vedení NPŠ, stejně jako sousední NP Bavorský les prosazují ponechání lesů v prvních zónách samovolnému vývoji s odůvodněním, že pod suchým lesem vznikne přírodě blízký prales.) Bláha ale zároveň odmítá, že by se po reorganizaci dostali na vedoucí posty "ekologicky myslící zaměstnanci", jak říká Holub. Podle Bláhy ale NPŠ požaduje, aby vedoucí nových organizačních jednotek měli lesnické vzdělání. Bláha je toho názoru, že by tento spíše manažerský post mohl zastávat i člověk například s biologickým vzděláním, hlavní roli by spíše měly hrát jeho komunikační schopnosti. Protože takový člověk bude řídit nejen lesníky, ale i příslušníky strážní služby a mít na starost styk s veřejností.
Vedoucí lesní správy - nadřízený strážníků
Bláha zároveň kritizuje další aspekt reorganizace, kterým je postavení strážní služby národního parku na roveň lesníkům. "Vedoucí lesní správy se tak stane nadřízený strážníků. Obávám se proto ztráty jejich nezávislosti." Podle Bláhy strážci totiž mají za úkol nejen dohlížet na chování turistů, ale i na činnost lesníků. Propuštění několika pracovníků NPŠ v souvislosti s reorganizací nevidí jako nic dramatického, podle něj jde spíše o uměle vyvolanou hysterii. Mluvčí parku Radovan Holub přidává ještě jeden argument pro reorganizaci: "Stavy lesního personálu i celá organizace lesnictví je v NPŠ zatím stejná jako před rokem 1989. V NPŠ byly privatizovány pouze dělnické profese - pěstební činnost, těžební činnost - a tím byla podstatně snížena náročnost práce lesníků a jejich pracovní využití. Těžební činnost je utlumena v důsledku zastavení kalamity kůr ovce, úkoly v lesnické činnosti klesly, protože nevznikají holiny z úmyslné těžby. Na území NP je třeba sjednotit pohled lesníků a ekologů, což se zatím za 15 let existence parku nepodařilo," konstatoval Holub těsně před začátkem reorganizace.
Starosta souhlasí se sloučením, ale...
Se sloučením lesnické a strážní služby a informačních středisek do jednoho organizačního celku překvapivě souhlasí i Václav Veselý, v posledním volebním období starosta šumavské obce Srní (nestraník na kandidátce KSČM). Ten se ke kritice na adresu parku, kterou vyjádřili někteří jeho kolegové, nepřipojil. Veselý (vzděláním lesní inženýr) se v současné době věnuje lesnictví, pracuje "na volné noze" jako poradce pro soukromé vlastníky šumavských lesů. Jeho postoj k reorganizaci je překvapivý i proto, že jeho názory na řízení parku jsou spíše bližší bývalému než současnému vedení NPŠ. Podle Veselého měl národní park podobnou reorganizaci provést mnohem dříve. Jediné, co mu na současné změně prý vadí, je nedostatek spíše odborného charakteru. Současně s reorganizací podle něj došlo k překreslení hranic lesních hospodářských celků. "Například při sloučení dvou celků nedošlo ke sloučení dvou lesních hospodářských celků, ale k jednomu byly přičleněny tři okrajové části ze sousedních," uvedl Veselý s tím, že takový postup vidí z lesnického hlediska "jako průšvih", protože pak nebude možno objektivně porovnávat současný stav lesních porostů s historickými údaji.
Mluvčí NPŠ: Ročně ušetříme 5 - 7 milionů
Foto - Václav MÍKA
ma
| |
