Obchod | Prezentace | Info | Ekonomika | Čítárna | Zábava | Služby


Koupit si kus lesa je výnosná investice

Zdroj: Hospodářské noviny
Datum: 12.12.2006
Autor: Martin Mařík
Rubrika: Rozhovor



LESS - technologie a příroda pohromadě

Jan Mičánek, šéf lesnické firmy Less&Forest
Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/marik

Praha, 12. 12. 2006
Jan Mičánek je šedá eminence českého lesnictví - oboru, v němž se jen v zakázkách pro státní podnik Lesy ČR ročně protáčejí miliardy korun. V nových výběrových řízeních Lesů získaly předběžně Mičánkovy firmy v čele s Less&Forest drtivé vítězství: pětasedmdesát procent všech zakázek.
Do vleklé kauzy o státních lesích stále ještě mluví právníci a soudy. Ale pokud budou výsledky platit, mohl by Mičánek příští rok pracovat na více než čtvrtině všech lesů v republice.


HN: Čím to, že jste desítky ostatních lesnických firem v tendru pro státní Lesy porazil?
Zaprvé jsme se přihlásili do úplně všech zakázek. Myslel jsem, že to udělá řada dalších firem, ale nikdo si netroufal.


HN: Ale vy jste nabídli i nejvýhodnější ceny...
Konkurence zaspala. Nechal jsem si u přátel v Rakousku zpracovat kalkulaci vývoje cen dříví. A ukázalo se, že tu nastává boom s dřevem, ceny půjdou nahoru.


HN: To vaši konkurenti nevěděli?
Oni objížděli zpracovatele dřeva s otázkou, kolik jim příští rok budou za dodávky platit. A podle toho pak kalkulovali ceny pro tendr. Systém totiž spočívá v tom, že lesnické firmy platí za dřevo Lesům a pak je prodávají zpracovatelům.


HN: Jak jste postupovali vy?
Zpracovatelům jsme řekli, za jakou cenu budeme schopni dodávat my. Vycházíme z propočtů, podle nichž ceny dřeva porostou o desítky procent. A většinou na to odběratelé přistoupili. V tom je jádro našeho úspěchu, na němž se podílel tým asi čtyřiceti lidí.

Z Asie se vozí do Evropy auta, zpátky putuje dřevo


HN: Proč by měly jít ceny vzhůru?
Už dnes prodáváme za vyšší cenu, než jakou jsme v tendru nabízeli Lesům. Roste poptávka po dřevu ve stavebnictví - jak v Česku, tak v celé střední Evropě, i v zámoří.


HN: Jak zvedá tuzemské ceny zájem ze zámoří?
Například velký rakouský zpracovatel dřeva Klausner získal zakázku na dodávky dřeva pro obnovu amerického New Orleans zničeného tornádem. Z toho mají samozřejmě profit i firmy, které Rakušanům dřevo dodají. Kromě toho ohromný zájem o dřevo mají třeba Čína nebo Japonsko.


HN: To se tam vyplatí doprava?
Vyplatí. Už před pár lety přišli chytří podnikatelé s nabídkou japonským dovozcům aut: z Evropy se vaše lodě vracejí většinou prázdné - co vozit zpět dříví, samozřejmě za rozumnou cenu? A tohle funguje.


HN: Pokud zakázky od státních Lesů skutečně získáte, budete těžit kolem 4,5 miliónu kubíků dřeva - to je víc než čtvrtina celé české produkce. Není to příliš velké sousto?
Zvládneme to.


HN: Jenom vlastními silami?
Tři milióny kubíků zvládnou naše firmy. Na ostatním se můžeme domluvit s dalšími podnikateli.


HN: Nečekáte výtky, že to není fér? Jsou přece případy, kdy státní zakázky získaly firmy jen pro své známé, byl v tom klientelismus...
Tak za prvé: my jsme za úspěch v tendrech nikomu nic neslibovali a neplatili. A nejsme přece žádná fiktivní firma, která by nedělala lesnické práce. Tady žádný problém není.

Trocha korupce je všude, ale musí to mít meze


HN: Byl jste tvrdým kritikem předchozích tendrů, které se nelíbily ani Evropské komisi a nakonec je zrušil antimonopolní úřad. Nebyly vypsány podle zákona o veřejných zakázkách. Proč na jejich vypsání podle vás trval tehdejší ministr Palas?
To je jednoduché. Představte si, že cestujete jako obchodník postupně z Londýna do Kyjeva. Na téhle trase přibývá korupce. A my jsme zhruba uprostřed na té cestě.


HN: Mimochodem - viděl jste někde zemi bez korupce?
Žádná země úplně bez korupce neexistuje, ale musí to mít své meze. U nás za vlády Grosse a Špidly vydávali úředníci taková rozhodnutí, jaká by si třeba v Německu nemohli dovolit.


HN: Jak se to projevilo u Palase a státních Lesů?
Do důležitých funkcí přicházeli lidé, kteří mysleli jen na peníze. Bílí koně, kteří za peníze byli schopni vykonat skoro cokoliv. To proběhlo i v Lesích. Odvolali tehdejšího neúplatného ředitele Jiřího Olivu a dosadili neprofesionály. Ti pak za velký plat souhlasili se vším.

Nejsprávnější cesta? Státní lesy privatizovat


HN: Zatím přes polovinu všech lesů spravuje státní podnik, většinu prací pro něj dělají soukromé firmy, jako je ta vaše. Je to dobrý model?
Určitě ne. Nejsprávnější je státní lesy privatizovat.


HN: Vy byste si je snad koupil?
To jistě ne, ale kus lesa si může koupit kdokoliv.

HN. Jaký by z toho měli majitelé užitek? Už teď mnozí malí vlastníci tvrdí, že mít kus lesa je jen pro zlost - samá starost a žádný zisk.
Dnes mají podle statistik soukromí vlastníci z hektaru lesa zisk až pět tisíc korun ročně. Když privatizovali lesy třeba ve východním Německu, stál hektar v přepočtu třicet tisíc korun. Takže by to ani u nás nemusela být špatná investice.


HN: Ale malý vlastník se sám nebude chtít o les starat. Takže i v soukromých lesích by pak hospodařily specializované firmy, jako je ta vaše?
Proč ne, když to umíme. Ale nevysmívejte se vlastnictví lesa. Někdo si koupí krásný obraz, někdo třeba les - je to také dobrá investice. Země se už zvětšovat nebude, lidí přibývá...


HN: Jenže nakolik je privatizace státních lesů uskutečnitelná?
Je to asi neprůchodné. Politici do toho nepůjdou. Ani lidem se moc nechce. Vždyť jsou zvyklí, že i ten státní les je vlastně jejich.


HN: Před časem jste navrhoval státní lesy pronajímat. To je schůdná cesta?
Ve světě je to běžné, třeba i katolická církev to dělá. Je propočteno, že to je pro vlastníka nejlevnější způsob péče o les. Ale ani to by zřejmě u nás politicky neprošlo.


HN: Takže jak dál?
Nabízí se možnost úplného outsourcingu - zadávat veškeré služby a práce specializovaným firmám. Touhle cestou se vydali v rakouských státních lesích, podobně na to jdou v Bavorsku.


HN: Ministerstvo zemědělství i vedení Lesů tvrdí, že by stát ze smluv s firmami měl mít víc peněz...
Když si státní podnik dobře nastaví pravidla, může mít v budoucnu třeba dvě miliardy ročního zisku. Jenže podstatné je, co z toho dostane státní pokladna. Zatím zisk končil jen v lesích. V Rakousku například státní lesy platí státu. I u nás by Ministerstvo financí mohlo dostat z lesů za deset let třeba dvacet miliard. České státní Lesy jsou takovým podivně pozapomenutým zdrojem financí.



[ Hlavní stránka ] [ Monitor médií ] [ Aktuální témata ] [ Vyhledávání ]