 |
Volíme šetrnou těžbu, říká ředitel parku Pavlíčko
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 30.01.2007
Autor: ANTONÍN PELÍŠEK
Rubrika: Kraj Plzeňský
LESS - technologie a příroda pohromadě
Rozhovor
Šumava - Oblastí značně poškozenou orkánem je Šumava s národním parkem. Také zde platí stav nouze, který má zrychlit těžbu popadaných stromů. Lesníky tlačí čas, polomy chtějí zlikvidovat dřív, než se v nich objeví kůrovec.
Podle ředitele správy Národního parku Šumava Aloise Pavlíčka najedou v příštích dnech do lesů nasmlouvané těžební firmy.
"Zatím jsme čistili přístupové cesty a také turistické stezky a běžecké trasy, vedoucí v lesích. Stále ale platí až do 5. února zákaz vstupu do lesů pro veřejnost," připomněl Pavlíčko.
Krizový štáb Jihočeského kraje tvrdí, že vlastníci a správci lesů se musí smířit s určitým poškozením lesních cest a dalšího terénu těžkou technikou. Zůstanou například vyjeté koleje. Přednost podle krizového štábu má rychlost těžby kvůli nebezpečí kůrovce.
U nás má přednost šetrná likvidace polomů, i když za cenu vyšších nákladů. Vybíráme takové firmy, které takové škody nenadělají. Přednost mají lehké vyvážecí soupravy, lanovky. Prioritní pro nás není zpeněžit kubíky dřeva, ale ochránit lesní ekosystém, udržet v něm vodní režim a rovnováhu. Taková těžba je dražší a právě kvůli tomu jsme žádali ministerstvo o navýšení prostředků na likvidaci polomů.
* Umí šetrně těžit i jihočeské firmy?
V podstatě ano. Přednost mají firmy, které už tady pracují a mají dobré reference. I to je jedna z podmínek nových výběrových řízení. Prostě zkušenosti z parku.
* To znamená, že využíváte i firmy, které stahují dřevo koňmi?
V minulosti jsme je najímali a teď k tomu dojde určitě také. Je to ale zase o umístění koní a o správném rozhodnutí podle lokality. Koně mohou také poničit povrch v lese. Je třeba volit podle počasí, sněhu a také druhu terénu. Kůň dokáže na druhé straně projít i mladým porostem, aniž by stromky poškodil.
* Jaké škody vůbec na Šumavě vznikly?
Podle posledních údajů padlo na celé Šumavě asi dva miliony kubíků dřeva, z toho 670 tisíc v národním parku. Čísla se mohou ještě změnit. Je zajímavé, že z pětadevadesáti procent byly polomy ve druhých zónách parku, kde se v minulosti těžilo. Celý národní park leží na padesáti tisících hektarech lesa. Pro srovnání - vojenské lesy mají naproti tomu rozlohu jedenáct tisíc hektarů a spadlo jim 700 tisíc kubíků.
* Chcete tím říci, že bezzásahové zóny, vlastně pralesy, vydržely daleko víc?
Jistě. Jak je možné, že takové škody jako na jihu Čech nejsou v Bavorsku? Mají lepší technologie. U nás jsou také nejvíce poškozené smrkové porosty, které zde byly sázeny jako hospodářský les.
* Kdy se v parku odehrála podobná katastrofa?
Po dobu patnáctileté existence parku tolik dřeva ještě nespadlo. Jinak se hodnoty pohybují asi jako při velkých těžbách kvůli kůrovci.
* Začali jste už s odtěžováním kalamity?
Zatím jsme pracovali hlavně na přístupu do lesů a okolo cest. Na prvním místě to byly zásahy kvůli bezpečnosti, dopravnímu spojení, linie pro rozvody elektrické energie a turistické cesty. Dá se říci, že významné běžkařské trasy už jsou vyčištěné, zákaz vstupu do lesů ale trvá.
* Co znamená stav nouze pro vaše pracovníky?
V prvé řadě musíme vědět, kde se v parku pohybují. Po patnácté hodině se už nesmí zdržovat v lese. Každý vedoucí musí vědět o svém podřízeném.
Foto popis: Alois Pavlíčko.
Foto Autor - Foto - ARCHIV
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
| |
