 |
Rekordně rozmarná zima: kdo teď počítá ztráty a komu pomohla
Zdroj: Právo
Datum: 29.01.2007
Autor: Petr Kotek, Jindřich Ginter
Rubrika: Firma
LESS - technologie a příroda pohromadě
Rekordně teplá zima, která minulý týden naopak šokově skočila do sněhových kolapsů, zahýbala s plány a finančními bilancemi řady firem. Hodně vzala, někomu dala. V celkovém pohledu však extrémně teplý listopad, prosinec a leden spíše přivodily ztráty. Ušetříme třeba za vytápění, nebudou tolik poničené silnice, ale...
Teplý leden přihnal do Evropy včetně Česka především ničivý a vražedný orkán Kyrill. Škody, které vyčíslují pojišťovny, dosáhly miliardy korun. Nejhůře jsou na tom ti, kteří se nepojistili. Vichr nejčastěji likvidoval střechy, okapy, ploty a auta. "Škody jsou proti prvním odhadům zhruba dvojnásobné. Očekáváme nyní ohlášení 25 tisíc pojistných událostí za přibližně půl miliardy korun," uvedla Česká pojišťovna.
Ceny pojistného nezvýšíme, vzkazují zatím pojišťovny, ale opatrně připouštějí, že pokud se bude řádění živlů opakovat častěji, pojistky zdraží. Stručný přehled, jak postupovat při jednání s pojišťovnou o náhradě škody, najdete v tabulce Pojistná událost.
- Lesy: kalamita!
Kritický je teď stav našich lesů. Orkán způsobil v lesích státního podniku Lesy ČR největší kalamitu v historii firmy: škoda je až za 1,5 miliardy korun. Největší ztráty jsou na jihozápadě. Ve státních lesích se přitom od začátku ledna dřevo netěží, protože firma zatím neuzavřela nové smlouvy s vítězi loňských tendrů na práce v lesích. Teď se čeká, co to udělá s cenami dřeva.
- Sjezdovky kvetly, závody se rušily, vleky prodělávaly
Je to šok pro všechny, kdo se zimními sporty spojili své podnikatelské záměry. Investovali stamilióny do relativně jisté sázky a teď létají jako na houpačce. Minulou sezónu měli rekordní zisky, protože jim zima hodně přála, a ta letošní jim přinesla další rekord, ale naopak ve ztrátách.
Provozovatelé tuzemských ski areálů už mají jisté, že po loňských velkých tržbách přesahujících průměr i o více než 15 procent budou ty letošní minimálně o čtvrtinu menší.
Sníh sice dal o sobě opět pořádnou silou vědět, ale o pohodové zimě nemůže být řeč. Samá kalamita - buď vládne jarní březen, ale pak je najednou sněhu příliš, až to zcela ochromí letiště a firemní přepravy jako minulý týden. Bláznivá zima začala už takto v prosinci.
Místo lyžařských areálů chodili lidé do bazénů, z polí šlo v lednu do obchodů čerstvě sklizené zelí a stavbaři betonovali jako v červenci. Taková byla do minulého pondělí letošní zima, podle statistik zatím nejteplejší od roku 1961.
První třetina ledna byla nejteplejší za období více než dvou set let. Někteří odborníci říkají, že je to celkem normální výkyv; jiní tvrdí, že jde o jeden z prvních projevů globálního oteplování (záplavy, orkán...) způsobené hlavně lidmi.
Zima se kromě kalamit způsobených orkánem nejcitelněji dotkla právě lyžařských středisek. Byly zrušeny závody Světového poháru v severské kombinaci v Harrachově. Jde už o třetí podnik Světového poháru, který byl kvůli počasí letos v ČR odvolán.
Lada by zaplakal
Sjezdovky kvetly a vleky místo toho, aby splácely úvěry, stály. Sotva se minulé úterý objevil první sníh, už hlavně na jihu Čech zatopil řidičům a ve středu zastavil pražské letiště. Provozovatelé sjezdovek ale naopak plní optimismu vyráželi do ski areálů, aby co nejrychleji zprovoznili vleky, svahy, rolby a připravili se tak na kýžený nápor lyžařů. Jenže jak dlouho sníh vydrží? Nikdo neví. Na tradiční Ladovskou zimu už zkrátka není spolehnutí.
Například společnost Snowhill, která provozuje výrazně vylepšený Ještěd, Herlíkovice (nová čtyřsedačka) a další čtyři modernizovaná lyžařská střediska, investovala během posledních pěti let celkem přes 600 miliónů korun. Patří k nejvýraznějším novým hráčům v našich horách. Její majitel, bývalý cyklistický závodník a dříve vlastník sítě benzínových pump Karel Vacek, odhadl letošní ztráty během doby, kdy vleky stály, na dva milióny korun denně.
Když nesněžilo, ale teplota byla pod nulou, v jeho střediscích se přesto jezdilo. Operativně nakoupil sněžná děla za 15 miliónů korun, ale teplota vystoupala příliš vysoko. Přesto se ze všech ski areálů v Česku držel nejdéle a teď patří k prvním, kteří znovu otvírají svahy.
Investor Karel Vacek s tím počítal předem
"Zatímco minulé čtyři sezóny jsme si připisovali zajímavé zisky, tak letos ne," konstatoval v médiích lakonicky Vacek. Ve svých investičních plánech však s touto kritickou situací předem počítal.
Ještě předtím, než zima začala, Vacek uvedl: "Mé finanční plány jsou nastavené tak, jako by v pětiletém cyklu jedna zima vůbec nebyla. Počítám předem raději jen se čtyřmi."
Redukovat svoji firmu proto nehodlá. Jen prý lehce přibrzdí další investice na Ještěd a počká si, až se mu již vložené peníze vrátí, a pak začne druhé kolo.
Tvrdí, že dva tři měsíce bez sněhu ho rozhodně nepoloží. Jak to tak vypadá, tato jedna "jeho částečně nultá" zima přišla asi letos, i když minulý týden vyrazili tuto sezónu konečně startovat podruhé.
Skibusy žhaví motory
Oživují se také linky skibusů Snowhillu, které do šesti středisek vozí lyžaře tam a zpět ze čtyř desítek měst. Dva měsíce planě lákaly velkoplošné tabule například v Praze na stanicích metra Černý Most a Háje lyžaře k odjezdům do Herlíkovic a na Ještěd. Teď to vypadá, že i zde to konečně ožije lyžaři, kteří nechali doma auta či dokonce výbavu, protože nejnovější lyže a boty si mohou půjčit přímo ve střediscích.
Ne všichni však mají za sebou silného investora či přímé autobusové linky svážející jim na svah lyžaře. Někteří vlekaři se dokonce obrátili na stát se žádostí o finanční pomoc. Chceme dotace nebo úlevy, jako mají zemědělci, volali. Jiní majitelé vleků se však už nechali slyšet, že je to nesmysl, neboť jde zkrátka o podnikatelské riziko.
Proti špatné zimě by se šlo teoreticky pojistit, ale podle provozovatelů středisek by se jednalo o tak vysokou částku, že by si to u nás nemohli dovolit ani ti největší hráči.
Provozovatelé lyžařských areálů jsou přesvědčeni, že pro jejich podnikání bude klíčové počasí především příští zimy. Luděk Sáska, vedoucí lyžařského areálu v šumavském Zadově, se obává, že kdyby ještě příští zima byla podobná té letošní, pak by to zejména pro menší lyžařské areály a s nimi spojené hotely mohlo znamenat krach. Jeden rok se podle něj dá ještě přežít, další už by ale museli podnikatelé v zimním turistickém ruchu přemýšlet o jiném zdroji příjmů.
- Zimní oblečení: značný propad tržeb
Už nezvykle teplý podzim se negativně projevil na prodeji zimního oblečení, které jinak ke konci roku tvořilo významný obrat obchodníků v Česku i v ostatních zemích Evropy. "Výjimkou nejsou ani meziroční propady tržeb o deset procent. Obchodníky tak často zachraňuje prodej dárků a různých doplňků nebo mimořádné slevové akce," uvedla ČTK.
Herlíkovice
"Teplé počasí je pro nás studenou sprchou," prohlásil šéf svazu německého textilního průmyslu Klaus Magnus. Do konce listopadu mělo celé odvětví o dvě procenta nižší obrat, než tomu bylo za prvních 11 měsíců loňského roku. Tento propad nenapravil ani prosinec a předvánoční nákupy. Zhruba o deset až 25 procent nižší tržby z prodeje zimního oblečení přiznávají prodejci oděvů v Rakousku.
+ Stavbaři lámou rekordy
Stavbaři si naopak minimálně až do minulého týdne mnuli ruce. Stavební výroba podle Českého statistického úřadu vzrostla v listopadu meziročně o 7,9 procenta po říjnovém růstu o 7,1 procenta. Příznivé klimatické podmínky umožnily stavbařům neomezeně pracovat v listopadu jako v letních měsících. Průměrná teplota loni na podzim byla téměř o tři stupně Celsia vyšší proti dlouhodobému normálu.
Výrazný nárůst výroby byl zaznamenán u výstavby komunikací. Meziročně si pozemní stavitelství polepšilo o 11,9 procenta. Také výstavba bytů vzrostla v listopadu více než o pětadvacet procent. Stavební úřady za listopad povolily výstavbu 3647 bytů, což je o 735 víc než v roce 2005. S tím souvisí i růst mezd ve stavebnictví, ty se v loňském roce zvýšily o 5,3 procenta. Stavbaři si tak průměrně oficiálně vydělali 24 207 korun hrubého za měsíc. Neoficiální odhady skutečných čistých příjmů stavebních dělníků jsou ovšem výrazně vyšší a pohybují se v Praze minimálně kolem 30 tisíc korun čistého za měsíc.
Menší stavebníci pochopitelně nemohli na teplou zimu zareagovat tak výrazně jako velké podniky a přizpůsobit tomu financování projektů, logistiku, řízení subdodávek. Přesto mnozí nelenili.
+ Stavebniny více prodávají, pomohl jim také orkán Kyrill
Nestěžují si totiž ani maloobchodní prodejci stavebnin. "Hned začátkem ledna začali nakupovat drobní stavebníci, kteří si uvědomili, že nemusejí všechny práce odkládat až na jaro," říká Jaroslav Krauer, majitel firmy Krauer Tip, která zásobuje široké okolí Uhlířských Janovic na Kutnohorsku.
V posledních dnech jdou podle Krauera na odbyt hlavně střešní krytiny a další komponenty, protože větrná kalamita způsobila v oblasti rozsáhlé škody a je třeba urychleně opravovat.
Vliv teplé zimy na zvýšený prodej stavebnin potvrzuje i Zlata Ulrichová, marketingová manažerka hobbymarketů Obi pro Česko. "Proti loňskému lednu víc prodáváme a tím pádem i víc objednáváme u našich dodavatelů," uvedla pro Firmu.
+ Silničáři místo sypání opravovali
Chováním teploměrů byli až do minulého pondělí nadšeni silničáři. "Místo toho, abychom odstraňovali sníh a kupovali posypový materiál, mohli jsme pokračovat v údržbě silnic, opravách povrchů a čistění příkopů," uvedl náměstek středočeského hejtmana pro dopravu Karel Vyšehradský.
Silničáři v celé ČR do minulého pondělí spotřebovali podle ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Pavla Švagra třikrát méně posypové soli než ve stejném období předchozí zimy. Jen na posypech tak mohou uspořit až 200 miliónů korun měsíčně, odhadl Švagr.
Větší města ušetří za posyp až milióny korun. "V roce 2005 jsme za listopad a prosinec utratili tři milióny korun. Ve stejném období roku 2006 pouze tři sta tisíc. Zatím se ale nechceme předčasně radovat. Může se stát, že nás zima ještě hodně potrápí. Pokud ale ušetříme, rozhodně tyto peníze nebudou přesměrovány na nějaký jiný účel, ale zůstanou na opravy silnic a chodníků," předpokládá mluvčí radnice ve Valašském Meziříčí Josef Beneš.
Vrtkavá zima mu dala za pravdu a posypu na silnice bude ještě letos hodně třeba, což se ukázalo v kalamitní sněhové situaci, která začala v úterý a vrcholila ve středu.
+ - Energie: úspory, ale jak dlouho?
Překvapivě malý vliv má zatím rozmarná zima na odběr elektřiny. Odborníci ovšem odhadují, že za letošní topnou sezónu lidé celkem zaplatí o zhruba 12 procent méně než loni.
"V prosinci a v lednových dnech činí pokles odběru elektřiny proti minulému roku pouhá tři procenta," uvedl mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Ladislav Kříž. "Navíc dlouhodobý trend je zcela opačný, spotřeba elektřiny stoupá, a to nejen u nás, ale v celé Evropě."
V lednu však přesto klesl i kurz akcií ČEZ na pražské burze. Podle analytiků je to ale jen částečně zaviněno snížením poptávky po energii. Kurzu totiž neprospěla ani zpráva o tom, že manažeři firmy prodali 346 tisíc akcií z opčního programu.
Odběr plynu a tepla ovšem meziročně klesl zhruba o 20-30 %. Plynaři a teplárny ale také nepanikaří. Letošní propady jim vyrovná loňská tuhá zima, kdy se hodně topilo. Navíc lze očekávat, že pokud bude spotřeba energií za vytápění dále výrazněji klesat, dodavatelé energií si stejně případně menší zisky naženou ve zdražení.
- Zemědělci: strach z mrazů a hnijící zelí
Nejhorší by byly holomrazy. Zatím největším nebezpečím pro zaseté plodiny byl nedostatek vláhy, který zvyšovaly časté suché větry. Vegetace ohrožena není, ale loňský vláhový deficit se nezadržitelně zvyšoval.
Ozimům se podle hlavního agronoma Zemědělské a. s. Opava-Kylešovice Stanislava Kvasničky dařilo zatím dobře. Sníh a mrazy ovšem situaci mohou výrazně zhoršit. Více starostí než obiloviny působí některým zemědělcům skladovaná zelenina. "To, co nemáme v termoskladech, nám hnilo. Teploty byly totiž tak vysoké, že uskladněné zelí podléhalo zkáze. Kdybychom hlávky nechali na polích, bylo by to lepší," povzdechl si ředitel Zemědělského podniku Otice na Opavsku Oldřich Plánka.
Jeho slova může potvrdit soukromý zemědělec Vojtěch Král z Počapel na Litoměřicku. Hlávkové zelí sklízel letos až v půli ledna. Mohlo tak putovat k odběratelům přímo z pole.
Někteří se oprávněně obávají, že si letošní zima pozdní nástup vynahradí naopak delším kralováním třeba až do dubna, takže případné úspory energií či posypů z ledna možná nakonec stejně padnou.
Ve svých plánech tak budeme muset více počítat s neočekávanými výkyvy a jak to vypadá, ocitli jsme se skutečně ve století teplotních rekordů. A ty sebou mohou přinášet více povodní, smrště, nečekané mrazy či vedra, sucha nebo přívalové deště.
Kdo není pojištěn, měl by proto už uvažovat o rozumné pojistce (poměr krytí určité výše pravděpodobného rizika/cena).
Obrázek
ČTYŘSEDAČKOVÉ A KABINKOVÉ LANOVKY V ČR
Ještěd (Liberec)
Jizerské hory 1*
Liberec 3**
Harrachov
Krkonoše 2**
Rokytnice n. Jiz.
Krkonoše 2**
Pec p. Sněžkou 1**
Vítkovice
Krkonoše 1*
Mariánské Lázně 1*
Špičák
Jizerské hory 1**
Jánské Lázně 1*
Železná Ruda
Šumava 1**
Praha
hotel Mövenpick 1*
Říčky v Orlických horách
výstavba 1**
Špindlerův Mlýn
Krkonoše 1**
Benecko
Krkonoše 1**
Herlíkovice
Krkonoše 1**
Zlaté Hory Jeseníky
výstavba 1**
Macocha 1*
Bílá
Beskydy 1**
* kabinová lanovka
** čtyřsedadlová lanovka
Zdroj - Svaz provozovatelů vleků al lanovek v ČR
ČTK
Foto popis: POHROMA V LESÍCH: Vedoucí lesní správy v Kvildě v Národním parku Šumava Václav Hřebek zjišťuje škody, které napáchal orkán Kyrill.
Foto Autor - Foto ČTK
Foto popis: STAMILIÓNOVÉ INVESTICE: Do tuzemských hor vložili provozovatelé ski areálů v posledních letech více než
miliardu korun, mimo jiné do moderních lanovek.
| |
