Průběžný výzkumný úkol Ústavu nábytku LDF MZLU-Brno "Dřevo a rizikové faktory ohýbaného prostředí". Jde o problematiku velmi .složitou v úvodní fázi výzkumu. Uplatnění výsledků bude velmi důležité v souvislosti se vstupem do Evropské unie.

Na konci XX. století se odborníci shodují na tom, že lidský organismus je vystaven značné zátěži vlivem narušeného životního a obývaného prostředí. Jakkoliv byl organismus člověka genezí vybaven určitou schopností přizpůsobit se změněným podmínkám je zřejmé, že proměny obývaného prostředí dnes předbíhají schopnost adaptability lidského organismu a tato skutečnost se projevuje zvýšeným nárůstem "civilizačních onemocnění". Důkazem této skutečnosti je statisticky podložený nárůst onemocnění obyvatelstva a dramatický vzestup prostředků investovaných do oblasti zdravotnictví.

Příčinou zvýšené nemocnosti je zřejmě proměna životního prostředí člověka, nový životní styl člověka a zděděné genetické vlohy. Lidé se navzájem liší nejen vzhledem, ale i vrozenou reaktivitou a odolností vůči škodlivinám vnějšího prostředí. Dnes víme, že určitá zátěž může vyvolat zděděnou chorobu, která by jinak zůstala skrytá. K onemocnění nebo spíše symptomům onemocnění, které jsou spojovány se zvýšenou koncentrací chemických a aktivních látek ve vnitřním prostředí patří vznik onemocnění vlivem budov označované obecně jako Sick Building Syndrom - SBS.

V posledních létech je významným marketingovým faktorem při prodeji nábytku jeho kvalita. Kvalita nábytku je pojmem komplexním a šíře dílčích podílů na výsledné kvalitě se neustále zvětšuje. V současné době se jedná zejména o bezpečnostní aspekty výrobků a o změnu významu jejich jednotlivých podílů. V posledních letech je zřetelný nárůst důležitosti zdravotních požadavků. Tento trend je naplňován stanovenými požadavky ve státních nebo nižších normách kvality.

V poslední době se začíná objevovat celá řada požadavků v předpisech s mezinárodní platností (např. směrnice Evropské unie). Česká republika patří mezi světové či evropské země s významným nábytkářským průmyslem. Výrobní kapacity význačnou měrou přesahují vnitřní potřeby českého trhu, tzn. že Česká republika byla a je i nadále silným exportérem nábytku. Český vnitřní trh nábytku je však za posledních 10 let stále intenzivněji atakován nábytkem z dovozu. V současné době je asi 55 % nábytku prodávaného na vnitřním trhu zahraničního původu. Všechny uvedené skutečnosti dokazují, že Česká republika, a to hlavně výrobci nábytku musí klást velký důraz na dosažení vysoké kvality výrobků, což představuje zdravotní nezávadnost a bezpečnost při užívání nábytku.

Významný podíl na tom, zda je nábytek zdravotně nezávadný má přítomnost různých zdraví škodlivých chemických sloučenin. Z hlediska nábytku jde například o azobarviva, biocidy, kadmium, diisokyanáty, aromatické a alifatické uhlovodíky, estery, směsi cholorovaných a brómovaných uhlovodíků s oxidem antimonu, freony, polychlorované bifenyly, pyretroidy, styren, terpeny atd. Nejaktuálnějšími jsou těkavé látky - VOC (volatile organic coumponds or chemicales), které se vyskytují zejména v nátěrových hmotách, lepidlech a impregnačních prostředcích používaných pro nábytkové krytiny. Struktura povrchové úpravy ploch nábytku se mění v návaznosti na rozvoj dokončovacích materiálů a nábytkových krytin, v návaznosti na narůstání požadavků na kvalitu povrchové úpravy nábytku a zvýšenou váhu aspektů zdravotních.

V další části bude nástin a srovnání struktury povrchové úpravy v České republice a ve Spolkové republice Německo (tab. 1 a 2) v období na konci osmdesátých let a v současné době. Údaje za SRN jsou uvedeny z toho důvodu, že se jedná o charakteristiky státu se špičkovou úrovni výroby nábytku a současně o členskou zemi EU, která celou řadou předpisů určuje charakter a kvalitu výrobků, které vyrábí a výrobků, které z ostatních zemí nakupuje.

Tab. 1. Struktura povrchové úpravy nábytku v SRN v letech 1990 a 1998

SRN	1990	1998
Plochy z rostlého dřeva dokončené mokrým způsobem	10%	25%
Plochy z aglomer. a překliž. materiálů dokončené pigment. NH	16%	5%
Plochy konstrukčních desek olepené dýhou a dokončené NH	60'%	45%
Plochy olepené syntetickými nábytkovými krytinami	14%	25%

Tab. 2. Struktura povrchové úpravy nábytku v ČR v letech 1990 a 1998

ČR	1990	1998
Plochy z rostlého dřeva dokončené mokrým způsobem	2%	5%
Plochy z aglomer. a překliž. materiálů dokončené pigment. NH	7%	5%
Plochy konstrukčních desek olepené dýhou a dokončené NH	55%	55%
Plochy olepené syntetickými nábytkovými krytinami	36%	35%

Definice a problematika VOC

BUWAL (Bundesamt für Umwelt, Wald und Landschaft - Schweitz) v své práci Luftqualität in Innenraumen (1997) definuje VOC jako hromadný pojem, který obsahuje v principu všechny měřitelné prchavé organické látky ve vzduchu uvnitř prostoru [12]. Dle definice WIIO (Mezinárodní zdravotnická organizace se sídlem v Kodaní) z roku 1989 se jako VOC označují všechny organické sloučeniny s bodem varu mezi 50 a 240 °C (pro polární substance platí rozmezí od 100 - 260 °C). Dále [12] uvádí rozdělení VOC na nízkovroucí a vysokovroucí. Typicky nízkovroucí jsou například benzen, toluen a xylen, ale také chlorovaná rozpouštědla jako perchloretylen nebo dichlormetan. Nepřekročí-li bod varu 50 - 100 °C, tak se používá často označení VVOC (velmi prchavé organické sloučeniny). Formaldehyd, jako představitel VVOC je brán v úvahu pro svůj zdravotní význam separátn2. Vysokovroucí jsou polychlorované bifenyly (PCB) a různé účinné látky (biocidy) v ochranných prostředcích na dřevo (lindan, pentachlorfenol-PCP, pyretroidy). Tyto sloučeniny se často uvádějí společně pod pojmem střední (polo) prchavé organické sloučeniny SVOC [12]. Nacházejí se zejména na povrchu materiálů a v částečkách prachu. V plynné fázi vzduchu se proto nachází ve velmi nízkých koncentracích a jsou hůře detekovatelné. Organické sloučeniny s bodem varu nad 380°C tvoří částečky nebo jsou vázány výhradně na částečky prachu a v plynné fázi vzduchu jsou těžko prokazatelné (tyto sloučeniny se označují POM).

Pojem TVOC (total volatile organic compounds) je používán při měření vzduchu uvnitř prostoru udávající dle [12] celkové množství organických komponentů. TVOC je diskutováno jako indikátor stavu vzduchu uvnitř vnitřního prostoru. Dnes však ještě není stanovena jednotná metoda měření a hodnota, která určuje kvalitativní parametry stavu ovzduší vnitřního prostoru. Hodnotu TVOC lze podle [12] stanovit například tak, že se sečtou plynné chromatogramy a udá se hodnota v ekvivalentu (například toluen), nebo součtem jednotlivých měřených sloučenin. Obě metody však mohou podle [12] poskytnout dle způsobu měření a sestavení zkoušky rozdílné hodnoty TVOC.

Prchavé organické sloučeniny (VOC) mohou podle [12] pocházet z různých zdrojů. Ve venkovním vzduchu je hlavním emitorem silniční ruch a průmysl. Ve vnitřním prostoru jsou hlavními emitory různé stavební látky a úpravy povrchů materiálů nebo jejich vlastností. Vedle toho jsou některé VOC také produktem látkové výměny, které pocházejí od lidí a zvířat a zejména od různých mikroorganismů vnitřního prostoru. Koncentrace VOC může být značně ovlivněna také aktivitami obyvatel. Ze zdravotního hlediska jsou nežádoucí zejména emise různých rozpouštědel při čistících a ručních pracích úklidu, při použití insekticidů proti hmyzu, WC deodorantů, kosmetických přípravků, kouření, atd. Těkavé látky mohou být mnohem nebezpečnější než formaldehyd [11]. Jde o problematiku relativně novou a v podstatě neexistuje v současné době ve světě, v Evropě a v EU závazný legislativní požadavek, tzn. stanovení nejvýše přípustné koncentrace VOC v interiéru a neexistuje legislativní požadavek na přípustnou hodnotu uvolňujícího se množství VOC z nábytku. U VOC je nutné rozlišovat:

• jejich zdravotní závadnosti při pobytu člověka v prostředí, které je obsahuje.
• zápach (čichový práh), který sice nezpůsobuje závažné ; zdravotní problémy, ale pro velkou skupinu uživatelů nábytku může být významným stresujícím iritantem. Je zjištěno, že čichový práh je pro různé těkavé látky výrazně odlišný - například: butylacetát (30 μg/m³), toluén (600 μg/m³), xylen (350 μg/m³) a etylacrylát (2 μg/m³).

Problematika VOC spojená s prostředím interiéru a výrobky, které se v interiéru používají je známá od poloviny 70. let. Do dnešní doby však není uspokojivě zodpovězena otázka, o jaký stupeň toxicity jednotlivých substancí se jedná, není známa přípustná hodnota koncentrace a není známa přípustná délka jejich působení. V SRN existují ~ směrnice, které regulují koncentraci v interiérech pouze , u některých látek, jako např. formaldehyd, lindan, pentachlorfenol, tetrachloretan a polychlorované bifenyly. Největší práce se vykonaly ve WKI^*) v letech 1993 - 1998. Ve WKI byl proveden výzkum a analýza, která stanovila o které VOC se v případě nábytku jedná, dále se prověřovaly možnosti snížení obsahu VOC ve zdrojích (materiálech), byly učiněny návrhy zkušebních metodik a provedeno jejich ověření. V polovině 90. let byla posuzována intenzita zápachu nábytku, která je vyvolána již zmíněnými VOC.

První práce a analýzy v této oblasti potvrdily, že se jedná o problematiku velmi závažnou a to z toho důvodu, že velká skupina spotřebitelů usuzuje při intenzívnějším výskytu těkavých látek na základě čichového vjemu, že se jedná o zdraví škodlivý výrobek. "Viníkem" je intenzívní propagace zdraví nepoškozujících výrobků na vyspělých trzích západní Evropy. Problematika zápachu je problematikou o to složitější, že čichový práh jednotlivých subjektů je velmi rozdílný, existuje skupina spotřebitelů, která je tímto zápachem obtěžována a považuje přítomnost zápachu za negativní vlastnost nábytku. Je však třeba přiznat, že existuje zároveň druhá skupina spotřebitelů, kterou zápach neobtěžuje a nevadí ji. Problémem VOC je i skutečnost, že některé látky se vyskytují ve velice nepatrném množství, které je obtížné analyticky zjistit, a proto je problematické stanovit míru jejich závadnosti.

*) Wilhelm-Klauditz-Institut (WKI) Fraunhofer-Institut für Holzforschung, Braunschweig

Zkušební metodiky

Problematice zkoušení emisí VOC se věnovala celá řada organizací z nichž lze jmenovat WKI Braunschweig SRN, BAM Berlín, Evropskou normalizační organizaci CEN a Spolkový zdravotní úřad BGA SRN. Některé dílčí práce byly provedeny v Dánsku (Molhave).

WKI prováděl výzkum ve zkušební komoře o objemu 1 m³ z nerezu a skla. Při zkoušce byly zajištěné klimatické podmínky 23 °C a 45 % RVV, zajištěna výměna vzduchu ve zkušebním prostoru l/hod. při rychlosti proudění 0,1 m/s ve vertikálním směru. Analytický způsob zjištění popisuje Salthammer a Marutzky [13]. Předmětem zkoušek různé kombinace materiálové skladby nátěrových hmot (polyuretanové, akrylátové, nitrocelulózové, polyesterové, atd.), různé techniky nanášení, různé způsoby vytvrzování a různé struktury povrchů (otevřené póry, uzavřené póry). Jako nosiče dokončení byly použity dřevotřískové a středně tvrdé vláknité desky dýhované dubovou dýhou. Při ověřování bylo zjišťováno množství jednotlivých komponentů VOC a hodnota celkového obsahu TVOC. Průměrná hodnota TVOC byla při zkouškách všech typů zkušebních vzorků dosažena 173,9 μg/m³ maximální hodnota celkového obsahu tzv. TVOC byla zjištěna 1288 μg/m³. U jednotlivých komponentů VOC byly zjištěny hodnoty průměrné a maximální, které jsou uvedeny v tabulce 3.

Tab. 3. Hodnoty komponentů VOC

Komponent	Průměrná hodnota	Maximální hodnota
	[µg/m3]	[µg/m3]
alkoholy	0,7	4
alifatické uhlovodíky	105	10
ketony	6,5	142
různé	1 ,1	3
terpeny	2,3	30
glykoly	30,2	1 153
aldehydy	6,6	52
aromatické uhlovodíky	44,2	421
estery	80,4	1 173

Při analýze zkušebních metodik bylo zjištěno, že se používají maloprostorové a velkoprostorové komory, které jsou zkonstruovány z inertních materiálů. S úspěchem byly pro zkoušení materiálů a celých výrobků použity komory, používané pro zjišťování obsahu volného formaldehydu. Oba typy zkušebních metod mají svoje výhody a nevýhody. V případě velkoprostorové komory je výhodou možnost zkoušet celý výrobek (nábytek) s přesně danými charakteristikami, obrovskou nevýhodou je cena zkušební komory. U maloprostorových komor je výhodou menší nákladovost zkoušky, relativní nevýhodou je, že mohou být zkoušeny malé vzorky nebo části nábytku. Všechny organizace, které se výzkumem zkušebních metodik zabývaly se sjednocují v tom, že podmínky pro zkoušení musí být naprosto přesně stanoveny a sjednocují se na těchto parametrech:

• teplota vzduchu ve zkušební komoře 23 °C,
• v relativní vlhkost vzduchu ve zkušební komoře 45 °C, v výměna vzduchu ve zkušební komoře jednou za hodinu,
• koeficient zaplnění 1 m²/1 m³,
• v rychlost proudění vzduchu 0,1 - 0,3 m/s.

Při výzkumech bylo prokázáno, že únik jednotlivých komponentů je závislý na čase od doby zahájení zkoušky a rovněž od doby výroby vzorku či nábytku, a proto je nutné stanovit jednotnou dobu od výroby tak, aby jednotlivé zkoušky byly srovnatelné. Únik jednotlivých komponentů VOC je charakterizován křivkami úniku v závislosti na časech, které jsou pro různé nátěrové systémy a materiály (různé těkavé látky) rozdílné. Průběh úniku je od počátku zkoušek intenzivnější a dochází k vyrovnání zhruba po 10 až 14 dnech (obr. 1). Na počátku unikají butylestery a kyselina octová. VOC se zjišťují plynovou chromatografií, přičemž je požadována přesnost analytických metod 1 - 2 μg/m³.

Obr. 1. Průběh úniku jednotlivých komponentů VOC

Požadavky na limitní hodnoty VOC

I když je problematika zjišťování VOC záležitostí složitou a velice citlivou, lze jednoznačně potvrdit, že v současné době jsou k dispozici zkušební metodiky na jejich zjištění. Z hlediska stanovení limitních hodnot VOC je situace podstatně složitější a lze konstatovat, že prozatím neexistují prověřené a závazně platné požadavky.

Tak jako v celé problematice, tak i v případě stanovení požadavků na limitní hodnoty VOC provedly největší rozsah prací výzkumné organizace v SRN. WKI např. realizoval největší rozsah zkoušení. Bylo ověřeno 44 variant, které naznačují, v jakém rozpětí koncentrací můžeme u nábytku z hlediska VOC uvažovat. Při 61 % vzorků byly koncentrace TVOC 100 μg/m³, u 16 % vzorků překročily hodnoty TVOC 300 μg/m³. Jednotlivými sloučeninami, které byly zjištěny u více než 50 % vzorků, byly hexanol, toluen, etylbenzen, o-, m-, p, xylen, kyselina octová, metylstyren, butylacetát a aceton. Nejčastější výskyt byl u glykolu, aromatických uhlovodíků a esterů. U vodou ředitelných systémů byl nejfrekventovanějším komponentem butylglykol. Rozdělení hodnot TVOC podle množství znázorňuje obr. 2. V současné době je k dispozici řada návrhů limitních hodnot od jednotlivých osob či organizací - například:

Obr. 2. Rozdělení hodnot VOC podle množství

• Molhave (Dánsko) vytvořil pro testování tzv. standardní směs. Považuje za limitní pro TVOC hodnotu 200 μg/m³ a stanovil ji jako doporučenou hodnotu pro interiér. Jako "obtěžující" uvádí koncentraci větší než 300 μg/m³
• Krause, Seifert, Engelrt doporučují jako obsah TVOC v interiéru hodnotu 200 μg/m³.
• BGA, SRN (1993) doporučují jako limitní hodnotu 300 μg/m^3.
• V SRN existují v současné době některé požadavky na výrobky umísťované do interiérů, např. RAL-UZ-76 (týká se formaldehydu, fenolu a difenilmetanu) GuT určuje požadavky na podlahoviny, RAL-GZ-476 tapety. V některých případech jde o požadavky stanovené komorovou metodou. Některá odvětví v SRN mají interní standardy jakosti (např. automobilový průmysl), jejich znění však není známo.
• Spolkový úřad pro životní prostředí (1995) doporučil k diskusi udělení značky "nábytek s nízkou emisí". Max. hodnota 1 mg/m³ při komorové zkoušce s parametry vzduchu ve zkušební komoře odpovídající návrhům WKI při zjištění nejpozději 14 dní od výroby.
• V EU a v některých dalších zemích Evropy [1] je v poslední době kladen velký důraz na obsah VOC, většina těchto požadavků je však stanovena pro pracovní prostředí. Jde např. o Švýcarsko a jeho směrnici LRV (Lufteinhalteverordnung), SRN (TA-luft) a Rakousko (Ö-Norm 9485). Německý svaz pro jakostní nábytek (DGH SRN) [2] stanovil požadavky na zdraví nepoškozující a ekologický nábytek. Jeho požadavky nejsou známé; jedná se o nábytek zhruba pětiny až čtvrtiny německých výrobců, ví se však, že pro udělení značky kvality se hodnotí obsah formaldehydu, obsah VOC (těkavé látky, alkyny, estery, aromatické uhlovodíky, glykoly, glykol éter, ketony, aldehydy, terpeny, biocidy, PCP, Iindany, pyretroidy a prostředky pro snížení hořlavosti).
• V EU jsou v současné době připraveny směrnice stanovující limity VOC [5], které se však týkají globálně celkového snížení používání látek obsahujících VOC. Důležitá je příloha II A, podle níž se má objem VOC v dřevozpracujícím průmyslu např. v SRN snížit ze současných 44 000 kg/rok na 15 000 kg/rok. Tato směrnice byla schválena v březnu [7] a od doby zveřejnění v úředním listě EU běží lhůta (2 roky), během níž musí jednotlivé členské státy zapracovat tuto směrnici do národního právního systému. Celá řada členských států má názor, že by se schválená směrnice měla v nejbližší době rozšířit tak, aby platila i pro živnostenský a soukromý sektor.
• Podle nové (rozšířené) verze předpisu RAL-UZ 38, SKN [8], [9] se budou od 1. l.2000 požadavky týkat mimo formaldehydu také obsahu těkavých látek - VOC. Požadavky budou max. 300 μg/m³ při VOC s bodem varu SO 250 °C a max. 100 μg/m³ při VOC bodu varu větším než 250 °C. Toto rozšíření požaduje Spolkový úřad pro životní prostředí.
• Poměrně nejrozpracovanější požadavky stanovil WKI SRN, který navrhl požadavky také pro jednotlivé komponenty těkavých látek a pochopitelně také hodnoty obsahu TVOC. Jde o tyto limitní hodnoty:

alkoholy	100 µg/m3,
alifatické uhlovodíky	300 µg/m3
ketony	200 µg/m3
různé	100 µg/m3
terpeny	300 µg/m3
glykoly	300 µg/m3
aldehydy (bez formaldehydu)	100 µg/m3
aromatické uhlovodíky	300 µg/m3
estery	600 µg/m3
TVOC	800 µg/m3

• Plehn [14] se pokusil o definici "nábytku chudého na emise". Pro dřevařské materiály byl vypracován nový koncept podmínek pro použití na nábytku s touto definicí:

rostlé dřevo	získané z antropicky neovlivněných lesů
materiály na bázi dřeva	splnění požadavků RAL - UZ - 76 pokud se týká formaldehydu, fenolů a hal. uhlovodíků
tekuté nátěrové hmoty	VOC < 250 g/1, žádné karcinogenní, mutagenní a teratogenní*) látky, nepřítomnost těžkých kovů
TVOC	100 µg/m3 při použití zkušební metodiky využívající zkušební komoru po 14 dnech od výroby.

*) teratogenní látky - látky způsobující znetvoření (zakrnění) tkání

Zajímavá čísla a měření provedly v SRN [15]. Prověřili 479 bytů za účelem zjišťování VOC. Vzorky vzduchu byly odebírány po dobu dvou týdnů (pasivní vzorky). Průměrná hodnota koncentrace TVOC byla 40 μg/m³ a rozpětí minimální a max. hodnoty v prověřovaných interiérech bylo 10 až 270 μg/m³.

Závěr

Problematika VOC u nábytku je velice složitá, nacházející se v úvodní fázi výzkumu. Jakkoliv u problematiky formaldehydu došlo k určitým využitelným výsledkům během 15 let intenzívní výzkumné práce, lze výsledky práce v této oblasti očekávat již během 5 let. Na základě provedené analýzy lze konstatovat:

• zdravotní nezávadnost výrobků je považována za prioritní vlastnost z hlediska úspěšnosti na trhu (platí zejména pro nábytek);
• v současné době je u nábytku z hlediska podílu chemických látek jednotnost v tom smyslu, že největší význam má obsah těkavých látek (VOC), těžkých kovů a obsah formaldehydu;
• problematika zkoumání obsahu těkavých látek je prozatím v začátcích, největších pokroků bylo dosaženo ve stanovení zkušebních metodik, i když jsou pouze interními metodikami různých výzkumných, výrobních a zkušebních organizací a nejsou v plném znění k dispozici;
• naprosto v počátcích je stanovení požadavku limitních hodnot VOC, ~1'VOC a je zřejmé, že požadavky jsou rozpracovávány ve dvou úrovních:
• požadavky na čichový prach - zápach
• požadavek na vlastní zdravotní závadnost jednotlivých komponentů VOC nebo těkavých látek jako celku (TVOC).
• Evropská unie má částečně zpracovanou směrnici za účelem snížení použití nátěrových hmot obsahujících organická rozpouštědla a jelikož Česká republika patří mezi kandidáty na vstup do EU, je potřeba této problematice věnovat dostatečnou pozornost.

LITERATURA

[1] SCHAEBS W.: Umweltschutz als Herausforderung. HK 1988, 4.1, s. 86 - 88

[2] WINNING K.: Deutsche Gütegemeinshuft Möbel fördert "Gesundes Wohnen" Möbelmarkt č. 10, 1997, s. 68 - 69

[3] Stiftung Warentest: Wohnen ohne Gift, Verein für konsumenteninformation, Wien, 1995

[4] Gesundes Wohnen, Deutsche Gütegemeinschaft Möbel e.v., Nürnberg 1998

[5] ANON: VOC – Rechtlinie, Holz-Zentralblatt, 199. č. 43, s. 581

[6] ANON: ÖkoBilanz für Möbeloberflächen, Holz-Zentralblatt, 1999, 4. 46, s. 621

[7] ANON: NC-I.acke vor dem Aus? HK, I~)9~). č. 4, s. 22 - 29

[8] RAL - UZ 38: Umweltzeichnen für emisionarme Produkte. HK, 1999 č. 4, s. 136

[9] ANON: "Blauer Angel" für Möbel und Türen. HK 1999, č. 5, s. 13

[10] BAUCH, H.: Verfahrensvergleich. HK 1999, č. 5, s. 48 - 52

[11] DRAHOŇOVSKÁ H.: O zdravotní nezávadnost nábytku zřejmě nikdo nestojí. Truhlářské listy 1998, č. 9, s. 310 - 326

[12] Luftqualität in Innenraumen BUWAL, Schweiz, 1997

[13] SALTHAMMER T., MARUTZKY R.: Emissionen organischer Verbindungen aus Möbeloberflächen. Holz-Zentralblatt 1995, č. 144, s. 2405

[14] PLEHN W.: Gedanken zu einem Umweltzeichnen "Emisionarme Möbel". Holz-Zentralblatt 1997, č. 5, s. 57 - 58