Ing. PAVEL VALENTA
Pokračování série článků, které mají čtenářům umožnit srovnání našich pilařských závodů s pilařskými závody v EU. Reportáž z pily Ligna v Niederrasenu v jižnín Tyrolsku.
Prasklý rám katru postavil rodinu Hellwegerových před problém inovace technologie. Majitel pily měl na vybranou: bud' pásovou pilu v kombinaci s rámovou pilou a kotoučovou pilou, nebo sáhnout po revolučnějším řešení, totiž nákupu rychlejštho, flexibilnějšího hlavního stroje. Možnosti rámové pily jsou z hlediska výkonu i z hlediska kvality opracování jak známo omezené. Kotoučová rozmítací pila za rámovou pilou sice zčásti vyřeší požadavek odběratelů řeziva na kvalitu opracování, současně však nebude plně využita. I nejmodemější rámová pila může pracovat s posuvem max. 12 až 15 m/min, zatímco kotoučová pila může dosahovat posuvové rychlosti 40 m/min i více. Odtud je již jen krůček k myšlence nahradit rámovou pilu rovněž kotoučovými pilami.
Má-li však být zachováno vkládání kulatiny vozíkem jako do rámové pily, je nutné převzít i některá další řešení známá z konstrukce rámových pil. Tím jsou např. podávací válce, rozebírací klíny apod. Rám samotný je však nahrazen kotoučovým agregátem. Taková byla myšlenka nejen pana Hellwegera, ale i mnoha dalších pilařů. Toto řešení je výhodné i z toho důvodu, že nevyžaduje pořízení rozmítací pily, neboť veškerý pořez proběhne na jednom stroji.
Pásová pila je v podmínkách jižního Tyrolska nezbytností, protože hmota je taková, jaká je - tlustá. Stroj, který měl nahradit klasickou rámovou pilu, musel navíc vyhovovat několika dalším požadavkům: jeho vestavění do stávající technologie se mělo obejít bez stavebních úprav a nemělo vést k prudkému zvýšení produkce pilařského závodu.
Majitel, pan Johann Hellweger, se nakonec rozhodl pro dvouhřídelovou kotoučovou pilu DWK firmy ESTERER WD GmbH, která je považována za "následníka" klasické rámové pily a bývá v hantýrce často nazývána "dvouhřídelový katr." Podobně jako u klasické rámové pily je zprava přicházející kulatina a prizma přicházející zleva podávána do stroje pomocí upínacího vozíku.
Na rozdíl od rámové pily je kulatina pořezána kotoučovými pilami, které jsou umístěny na teleskopicky výsuvných hřídelích. Šest přestavitelných přírub kotoučových pil umožňuje variabilní pořez kulatiny až do průměru 70 cm.
První podmínka - žádné stavební úpravy - byla splněna. Montáž stroje si vyžádala pouhé přizpůsobení základů. Podávání materiálu zůstalo nezměněno. Nové je pouze zpátkování, které dopravuje prizmu znovu před DWK. Zároveň pojme i prizmy, které byly předřezány na pásové pile.
Tak na pile Ligna kombinují možnosti pásové pily s možnostmi kotoučové pily. Tato koncepce byla vypracována firmou ESTERER WD ve spolupráci s firmou Holcmatic.
DWK je schopna zpracovávat kulatinu o průměru 12 až 60 cm, pokud jde o délky, jsou v Niederrasen omezeni pouze mechanizací - zpracovávají zde výřezy od 2,5 do 6,0 m délky.
V prvním roce činil pořez 30 000 plm kulatiny v jedné směně, což znamená 20 % zvýšení výroby. Zdaleka tím však nejsou vyčerpány výkonové možnosti stroje. Praxe tedy potvrdila rovněž splnění druhč podmínky, která hrála roli při rozhodování, tedy pozvolný, nikoli překotný nárůst produkce.
Milým překvapením je pro majitele podstatné snížení nákladů na manipulačním skladě, jelikož stroj nevyžaduje předběžné třídění. V prvním roce (DWK je v provozu od léta minulého roku) se však třídění úplně nezřekl, je však pouze hrubé - třídy 5 - 10 cm. Tlustší kulatina jde automaticky do pásové pily.
Obr. 1. Konstrukční schéma stroje: 1 - pracoviště obsluhy, 2 - vkládací vozík EWD/H 38 dálkově ovládaný, 3 - vstupní válce, 4 - ohraničující frézy, 5 - kotoučový agregát EWD/DWK, 6 - výstupní válce, 7 - výstupní oddělovací klíny EWD/AVER, 8 - kráticí pily na boční řezivo, 9 - vytahovací válce
Obr. 2. První průchod · Obr. 3. Druhý průchod · Obr. 4. Případný třetí průchod
Přímo před pořezovým strojem je instalováno jednoduché jednorovinné měření. Evidence tvarů a objemů vstupního materiálu slouží k řízení prvního a druhého průchodu pořezovým strojem. Fréza a kotoučové pily totiž při prvním průchodu kopírují tvar kmene. To umožňuje, aby jak kotouče na horní hřídeli, tak kotouče na dolní hřídeli pracovaly se stejnou výškou řezu. Celková výška řezu se tedy rovnoměmě rozdělí mezi ně.
Při druhém průchodu je výška prizmy již pochopitelně známá. U prizmy, která přichází z pásové pily, je nutné výšku řezu nejprve zjistit. K tomu slouží měření laserem, který je instalován nad boxem s prizmou. V zásadě je možný pořez prizmy o výšce řezu až 370 mm.
Kromě úspory nákladů na rozmítací pilu šetří řešení, které zvolil Johann Hellweger, také mzdové a jiné náklady, spojené s pracovními silami. Celou linku obsluhuje jeden operátor.
Podstatné je rovněž zvýšení flexibility pořezu. Majitel si pochvaluje, že DWK mu dává možnosti, o nichž se mu dříve nesnilo - přijde třeba truhlář s požadavkem na 7 latí určitého rozměru a během deseti minut s nimi odejde. To prý dříve nebylo možné. Také 32 kusů čtyřmetrových fošen libovolných rozměrů vyrobí na počkání.
Kombinace s pásovou pilou umožňuje zpracovt širokou paletu průměrů. Výroba vysoce kvalitního řeziva s pravidelným podélným profilem je pak možná díky třetímu průchodu kotoučovou pilou DWK. Pásová pila je vybavena ovládacím a optimalizačním programem Optiline, který práci obsluhy v podstatě omezuje na hodnocení kvality. Pohyby vozíku jsou totiž řízeny programem.
Podobná verze Optiline je použita pro ovládání DWK. Zde se rovněž na obrazovce kombinuje výsledek optimalizace se zaměřením kmene. Monitor je v kabině obsluhy zapuštěn poměrně hluboko, což má tu výhodu, že obsluha v prodloužené ose obrazovky může sledovat podávání hmoty do kotoučové pily DWK. Optiline pracuje v kombinaci s řídicím programem EWD, do něhož je možné vložit 600 pořezových obrazců.
Na kotoučové pile DWK se řežou všechny výřezy tlustým koncem napřed. Do pásové pily jdou kmeny naopak čepem napřed. Dopravníky od pásovky a od kotoučové pily potom přivedou materiál do středu pilnice před automatickou omítací pilu. Tím, že do omítačky jdou všechna prkna tenkým koncem napřed, je práce obsluhy značně usnadněna.
Moderní technologie zaručuje vysoce kvalitní řezivo, které se vyznačuje hladkým povrchem a přesností rozměrů, což potvrzuje spokojenost odběratelů. Pan Hellweger tvrdí, že tato kvalitativní kritéria budou do budoucna při odbytu řeziva pro odběratele určující. Již dnes pozoruje trend, kdy dokonce i v oblasti stavebního řeziva si odběratelé vybírají to, které má téměř stoprocentně hladký povrch.