V rámci oslav tohoto jubilea se dne 22. září 1999 konala slavnostní vědecká rada Lesnické a dřevařské fakulty, na níž přednesl hlavní projev děkan fakulty. Přinášíme výtah z tohoto projevu.

V lidském životě je osmdesát roků požehnaný věk. V přírodě je to poměrně velmi krátká doba - vždyť je to například začátek doby obmýtí u naší hlavní dřeviny, smrku. Přesto jsem přesvědčen, že naše fakulta za 80 roků své činnosti významně přispěla ke vzdělanosti, odbornosti a vědeckosti v lesnictví, krajinářství a dřevařství, a to nejen v České republice, ale i v Evropě a mohu říci, že v celém světě. Vždyť od roku 1922, kdy promovali první absolventi na naší fakultě promovalo 6 459 absolventů nejen z České republiky a Slovenska, ale i z Bulharska, Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Maďarska, Polska, všech států bývalé Jugoslávie, Sýrie, Etiopie, Líbie, Alžírska, Vietnamu, Kambodže, Chile, Nikaragui, Angoly, Libanonu, Afganistanu a dalších.

Za těch 80 let působilo na naší fakultě 123 profesorů a docentů. Založení naší fakulty, tehdy lesnického oboru na Vysoké škole zemědělské v Brně, bylo podmíněno vznikem Československé republiky.

Vlastní studium bylo na lesnické fakultě slavnostně zahájeno 27. října 1920, kdy bylo zapsáno prvních 208 posluchačů. Prvním rektorem Vysoké školy zemědělské v Brně byl profesor lesnické fakulty Prof. Dr. Ing. Rudolf Haša, dr. h.c. ( 1881 - 1963), profesor zařízení a cenění lesů. Prvním děkanem lesnické fakulty byl profesor hospodářského strojnictví, Prof. Ing. Josef Černý ( 1872 - 1959).

U zrodu lesnické fakulty stála mimořádně silná skupina osobností, která svou činností podmínila směrování celého tehdejšího československého lesnictví, dřevařství a inženýrských staveb (nynějšího oboru krajinného inženýrství. Jádro této skupiny tvořil již zmiňovaný profesor Haša a dále profesor lesní tvorby, Prof. Dr. Ing. Josef Konšel, dr. h.c. ( 1 875 - 1958), profesor dendrologie a fytopatologie Prof. PhDr. Ing. Augustin Bayer, dr. h.c., ( 1882 - 1942), který zahynul v Osvětimi, profesor ochrany lesů a myslivosti Prof. Ing. Antonín Dyk ( 1871 - 1952), profesor lesní těžby a lesního průmyslu Prof. Ing. Josef Opletal, dr. h.c. ( 1863 - 1953), profesor lesnických inženýrských staveb Prof. Ing. Ferdinand Müller ( 1874,- 1948) a profesor geodézie Prof. Dr. Ing. Alois Tichý (1876 - 1958).

V roce zahájení výuky vznikly čtyři základní odborné lesnické ústavy - ústav lesní ekonomie, ústav pěstění lesů, ústav ochrany lesů a ústav inženýrských staveb. O rok později vznikl ústav matematiky a geodetický ústav, v roce 1923 založil Prof. Opletal ústav lesní těžby, v roce 1924 byla dokončena stavba dnešní budovy a vznikl ústav dendrologie, fytopatalogie a obecné bakteriologie. Bohužel celý vývoj tohoto směru byl ukončen dnem 17. 11. 1939, kdy byly vysoké školy uzavřeny německými okupanty.

Po skončení druhé světové války lesnická fakulta zahájila svoji činnost 3. května 1945. Poválečná generace vysokoškolských profesorů lesnické fakulty vytvářela zcela mimořádné tvůrčí prostředí, v němž byly rozvíjeny základy lesnického, dřevařského a krajinářského vysokého školství v nových podmínkách. K nejvýznamnějším osobnostem tohoto poválečného období patřili profesor lesnické botaniky Prof. RNDr. Ing. Alois Zlatník, DrSc. ( 1902 - 1979), profesor lesní těžby a lesního průmyslu Prof. Ing. Gustav Artner (1890 - 1967), profesor zemědělské a lesnické geologie Prof. Dr. Ing. Josef Pelíšek, DrSc. (1909 - 1993), profesor ochrany lesů a myslivosti Prof. Ing. et Ing. RNDr. Oktavián Farský, ( 1893 - 1969) a profesor lesnických inženýrských staveb Prof. Dr. Ing. Leo Skatula ( 1889 - 1974). Toto poválečné období bylo charakteristické velkým nadšením a pílí studentů, kteří doháněli to, oč je válečné období ochudilo.

Známé politické změny v roce 1948 zasáhly i pedagogický sbor. Mnoho učitelů bylo donuceno opustit fakultu a po mnohých zůstalo dlouhou dobu pedagogické vakuum. Také mnoho studentů muselo opustit fakultu, mnoho studentů muselo nastoupit prezenční vojenskou službu nebo nastoupit do dělnických profesí, aby se později - kdo z nich měl to štěstí - na fakultu vrátil.

Od roku 1950 byl změněn lesnický odbor na lesnickou fakultu, která v období roku 1952 až 1956 byla převedena na Vysokou školu stavitelství v Brně. S návratem naší fakulty zpět se změnil název Vysoké školy zemědělské v Brně na Vysokou školu zemědělskou a lesnickou, která se v r. 1959 vrátila k názvu Vysoká škola zemědělská v Brně. V r. 1995 se VŠZ přejmenovala na Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně.

Původní lesnický odbor je dnes v podobě oboru lesního inženýrství, které tvoří s dřevařským oborem a krajinným inženýrstvím nedělitelný pedagogický komplex.

Lesnický obor, tradovaný na univerzitě a fakultě od jejího založení se vždy rozvíjel podle potřeb lesnictví, popř. jeho směry spoluurčoval. Dnes a pro budoucnost musí reagovat zejména na změněné ekologické poměry a na nové lesopolitické vztahy.

Dřevařský obor navazuje na tradice výuky lesnického oboru, kde výuka zpracování dřeva byla spojena s výukou lesní těžby. S příchodem Prof. Opletala v roce 1923 se začaly budovat sbírky dřevařské technologie. V roce 1936 převzal ústav po odchodu Prof. Opletala profesor Artner a dobudoval výuku v celém rozsahu, tj. výuku těžby, mechanické a chemické technologie a obchodní nauky lesnické.

Po roce 1945 na lesnické fakultě bylo zavedenu směrové studium dřevařského a stavebního oboru. K těmto oborům byly vybudovány vzorné dílny pro ruční a strojní zpracování dřeva se všemi základními stroji a plánovala se zkušebna dřeva. Současně byla vybudována laboratoř chemického zpracování dřeva.

Nové obory dostaly tedy do vínku moderní laboratoře a výukové prostory a zahájili tak novou výuku dřevařského inženýrství. Studenti se seznamovali s nejmodernějšími technologiemi opracování dřeva a odnesli si do své praxe to nejlepší, co v tehdejší době bylo.

K dalšímu rozvoji dřevařského inženýrství nedošlo, poněvadž samostatná dřevařská fakulta byla zřízena v Košicích a následně ve Zvolenu. Dílny katedry byly přeměněny částečně na závodní jídelnu, chemická laboratoř byla předána ústavu pro obecnou chemii. Přesto zredukované dílny sloužily až do dnešního dne pro výuku lesního a dřevařského inženýrství.

Poslední absolventi - dřevařští inženýři byli v roce 1955. Plně obnovená výuka dřevařského inženýrství byla připravena v roce 1990 a v roce 1991 byla zahájena.

Absolvent dřevařského inženýrství v průběhu studia na naší fakultě získá potřebné znalosti a kvalifikaci pro plnění v řídících funkcích v různých podnicích dřevařského a nábytkářského průmyslu, obchodních organizacích se dřevem, nábytkem a všemi výrobky ze dřeva, při navrhování konstrukcí a výrobě dřevostaveb a dřevěných částí staveb, stavebního stolařství, interiérů a jeho designu, v odborném školství a expertní poradenské činnosti.

V roce 1997 byla zahájena výuka samostatného oboru krajinného inženýrství, navazujícího na dlouholetou tradici inženýrských staveb a od roku 1952 též probíhající samostatné výuky "Zemědělsko-lesnických melioraci `, od konce 60. let pozměněné na studijní zaměření "Ochrana a tvorba krajiny”

Studenti tří studijních programů naší fakulty si mohou vybrat z uvedených oborů.

L e s n í    i n ž e n ý r s t v í : všeobecné lesní inženýrství - péče o krajinu a územní plánování - podnikání v lesnictví - myslivost a životní prostředí zvěře - lesnická politika - lesnictví subtropů a tropů.

K r a j i n n é    i n ž e n ý r s t v í : management krajiny - biotechnická péče o krajinu.

D ř e v a ř s k é    i n ž e n ý r s t v í : základní zpracování dřeva - výroba nábytku a speciálních výrobků ze dřeva - design nábytku - dřevostavby a dřevěné prvky staveb.

Tak jako všude okolo nás musela naše univerzita a naše fakulta nastoupit transformační proces. Bez tohoto procesu, který univerzita a fakulty plní, bychom v krátké době zažili kolaps a velké provozní problémy. Jak důležitý a místy i velmi nesnadný to byl úkol, vyplývá z těchto údajů: v roce 1989 měla naše fakulta 11 profesorů, současný stav 5, 24 docentů, nyní 21, 78 odborných asistentů, nyní 63. V roce 1989 měla naše fakulta celkově 1 13 učitelů, současný stav je 89. Na fakultě tehdy pracovalo dále 92 vědeckovýzkumných pracovníků, kteří mimo svůj vědeckovýzkumný úvazek většinou učili. Dnešní stav je 25, kteří také částečně učí.

Dále bylo na fakultě 43 technicko-hospodářských pracovníků, současný stav je 27 a 38 dělnických profesí, současný stav je 23.

V roce 1989 měla naše fakulta 855 studentů, dnes 1115. Z těchto údajů vyplývá nárůst intenzity zatížení všech pracovníků fakulty.

Neoddělitelnou součástí pedagogického procesu na každé vysoké škole je vědeckovýzkumná činnost. Současný stav výzkumu na fakultě je ovlivněn známými skutečnostmi v kontextu celospolečenských změn se i.měnil systém financování výzkumu založený na vzniku grantových agentur a účelového vázání prostředků vynakládaných na výzkum, vznikla nová výzkumná a vzdělávací pracoviště a byla výrazně redukována rezortní výzkumná základna.

Také v této činnosti dosáhla fakulta pozoruhodné`výsledky. Tak např. v roce 1999 plnila z mimorozpočtových zdrojů fakulty 71 úkolů za 1 906 500 Kč.

Vědeckovýzkumná činnost na vysokých školách se neobejde bez doktorského studia. V této souvislosti uvádím konkrétní údaje týkající se studentů doktorského studia. Do vědecké výchovy bylo na naší fakultě v letech 1992 až 1999 přijato v 9 akreditovaných doktorských studijních programech 170 doktorandů, z nichž 23 již svoji doktorskou práci úspěšně obhájilo. V současné době na fakultě studuje 51 interních studentů (z toho 5 zahraničních) a 37 distančních (z toho 1 zahraniční).

Jednou z negativně hodnotících skutečností činnosti naší fakulty do roku 1989 byla velmi malá zahraniční spolupráce a aktivní zahraniční politika. Bylo pouze několik jednotlivců, kteří ovládali cizí jazyky a cestovali. Bylo to i v důsledku změn po roce 1968 a politiky tehdejšího vedení univerzity. Zhodnotíme-li dnešní zahraniční styky učitelů a studentů, docílili jsme radikálního obratu.

Obecně vycházíme jednak z trendu vstupu ČR do Evropské unie a jednak z legislativního rámce Zákona o vysokých školách č. 11 1/1998 Sb. Právě v tomto školním roce začínáme s ohledem na studium zahraničních studentů u nás první reálnou výuku v angličtině, a to při zapojení na ECTS (Evropský kreditní převodní systém), jakožto novou kvalitu v partnerských vztazích evropských vysokých škol a jako standardní součást vzdělávacího procesu.

K tematice zahraniční spolupráce začnu s využíváním mobilit učitelů a studentů vyplývajících z programu SOCRATES-ERASMUS. Do tohoto programu jsme vstoupili loni výměnami se čtyřmi partnery. V tomto školním roce odjede našich 12 učitelů, 5 doktorandů a 6 studentů prezenčního studia do zahraničních univerzit (Španělska, Francie, Švédska a Řecka), s nimiž máme nově uzavřené či obnovené sokratovské smlouvy.

Naše fakulta vstoupila též do projektu CEEPUS (Central European Exchange Program for University Studies) jehož cílem je zastřešení bilaterálních smluv s účastnickými zeměmi střední Evropy. Naše fakulta získala tento projekt pro spolupráci se Slovinskem.

Mám radost z toho, že fakulta též vstoupila do projektu LEONARDO, jehož cílem je stimulace vícestranné spolupráce se zeměmi EU. Jeden projekt je na fakultě řešen, dva další jsou nyní ve výběrovém řízení.

Vstoupili jsme též do jednání v rámci projektu DEMETER, jehož ci1em je vytvoření tematických sítí mezi evropskými lesnickými a dřevařskými univerzitami, zaměřenými na řešení otázek celoevropského významu.

Byla již zmínka o tom, že v současné době máme 1115 studentů. Co říci o dnešních studentech. Konstatuji, že se mnoho neliší od svých dědů a otců, kteří zde v minulých osmdesáti letech studovali. Jako obvykle jsou studenti pilní, průměrní a méně pilní. Přesto se však od naši generace něčím liší. Mají volnost v myšlení a projevu, najdeme je ve všech částech naší země. Mnoho z nich mluví cizími jazyky a pilně toho využívá. Velmi bohatá je kulturní a zájmová aktivita studentů, kterou jako na jediné fakultě na univerzitě spojuje Spolek posluchačů LDF.

Akademický sbor LDF velmi pozorně monitoruje hospodářskou i ekonomickou situaci ve všech odvětvích, která vyučuje. Pozorně sledujeme pracovní výsledky Lesů České republiky a jsme přesvědčeni, že naše lesy ve správě LČR mají pozitivní vývoj. Velmi sledujeme i ekonomický vývoj lesních akciových společností. Odsuzujeme některé rádoby ekologické organizace, ale i některé rádoby vědce, kteří bez hlubokého zkoumání problémů zasahují do lesnických disciplin.

Naše akademická obec velmi pozorně sledovala průběh ničivých povodní, převážně na Moravě a učinili jsme taková opatření, aby naši posluchači, hlavně oboru krajinné inženýrství, byli připraveni předvídat a eliminovat tato katastrofální působení přírodních živlů.

Akademická obec velmi pečlivě sleduje velké těžkosti dřevozpracujícího průmyslu, které bohužel již začaly nešťastným určením dřeva jako strategické suroviny v roce 1948 a znárodněním i těch nejmenších provozoven prvovýroby. Na fakultě velmi dobře víme, jak se těžce hledá nová cesta pro dřevozpracující průmysl. Mohu vás ubezpečit, že se všemi těmito problémy jsou seznámeni posluchači. Přejme si všichni, aby v těch nejtěžších problémech, které máme, začalo svítat a začala se rýsovat dra'ha, po které se budeme ubírat, dráha, která bude označena kilometrovníky a my budeme znát vzdálenost do cíle.