Nejběžnější formou obchodní společnosti, kterou volí menší a středně velké podniky, je společnost s ručením omezeným. Statutárním orgánem, tedy orgánem jednajícím jménem společnosti, je jednatel. V naší podnikatelské praxi je však jednatel velmi často rovněž společníkem, tj. vlastníkem takovéto společnosti, a současně mnohdy vykonává ve společnosti řadu dalších činností - je manažerem, ekonomem, obchodníkem. Jednoduše vykonává i činnosti, které jsou předmětem podnikání této s.r.o.. Za svou činnost pro společnost pak pobírá jednatel odměny, jejichž daňový režim závisí na mnoha faktorech.

Zdanění příjmů jednatelů spol. s r. o. upravuje část první zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP). Způsob zdanění těchto příjmů jednatelů jako fyzických osob závisí na tom, zda jde o příjmy vyplácené jednatelům za práci konanou pro společnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, za výkony poskytované společnosti v obchodněprávním vztahu nebo o příjmy, jejichž výplata není nároková a vyplývá z ustanovení obchodního zákoníku či rozhodnutí valné hromady společníků.

I. Obecná právní úprava
Jednatel může od společnosti pobírat:

1. příjmy za práci konanou pro společnost
   1. na základě pracovního poměru - uzavření pracovní smlouvy
   2. bez smluvního vztahu
2. odměny jednatele jako statutárního orgánu
3. příjmy za výkony na základě obchodněprávního vztahu - mandátní smlouvy, je-li jednatel současně podnikatelem ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zák.
4. podíly na zisku (dividendy) z účastí na společnosti, je-li jednatel současně společníkem

ad 1b):
Jednatel může pro společnost pracovat i bez jakéhokoliv smluvního vztahu, z hlediska daně z příjmů jde o příjem dle §6 odst. 1 písm. b) ZDP, tedy opět o příjem ze závislé činnosti. Rozlišení příjmů dle §6 odst. 1 a) a b) sleduje jen to, aby při bezesmluvním vztahu, kdy příjem za práci je účtován do nákladů společnosti, měl tento příjem u jednatele stejný daňový režim jako u osoby v pracovněprávním vztahu. Z hlediska požadavků úřadů (OSSZ, VZP, ÚP apod.) lze doporučit spíše uzavření pracovní smlouvy.

Povinnosti: (platí pro 1a) i 1b) stejně)

	společnost (zaměstnavatel)	jednatel (zaměstnanec)
zdravotní pojištění	9%	4,5%
sociální zabezpečení	26%	8%
daň z příjmů	---	záloha dle tabulek - min. 20%

Uznatelnost nákladů pro společnost:
Veškeré náklady (mzdové, sociální a zdravotní pojištění) jsou daňově uznatelné obecně dle §24 odst. 1 ZDP.

ad 2:
Jsou-li společností vypláceny odměny jednateli jako statutárnímu orgánu (přičemž jednatel může, ale nemusí konat pro společnost práci), rozdíl proti odstavcům 1a) a 1b) spočívá v tom, že jde o příjmy jednatele, které nejsou pro společnost daňovým nákladem, tj. jsou placeny ze zisku po zdanění, jde o příjem dle §6 odst. 1 písm. c) ZDP tedy opět o příjem ze závislé činnosti.

Povinnosti:

	společnost	jednatel
zdravotní pojištění	---	---
sociální zabezpečení	---	---
daň z příjmů	35%	záloha dle tabulek - min. 20%

Uznatelnost nákladů pro společnost:
Náklady na odměny jednatele jako statutárního orgánu, které jsou poskytovány společností mimo nároky z pracovní nebo obchodní smlouvy, tedy nikoliv nárokově, nejsou pro společnost daňově uznatelné dle §25 odst. 1 písm. d) ZDP, je nutno je v daňovém přiznání přičíst jako položku zvyšující daňový základ, tj. odvést z nich daň 35%.

ad 3:
Je možné, aby jednatel, je-li současně podnikatelem, poskytoval společnosti namísto prací dle bodu 1a) a 1b) anebo i současně výkony na základě obchodněprávního vztahu např. podle mandátní smlouvy. V tom případě jsou tyto příjmy zdaňovány dle §7 odst. 1 písm b) či c) ZDP, tedy jako příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, a nikoliv jako příjem za práci.

U jednatele nelze v tomto případě namítat možnost porušení zákona o zaměstnanosti, neboť činnost jednatele, tj. jednání za společnost navenek, není hlavní činností zaměstnavatele a nelze tedy trvat na zabezpečování takovéto funkce na základě pracovněprávních vztahů. Předmětem podnikání jednatele může být např. obstaravatelská činnost, manažerská činnost apod..

Povinnosti:

	Společnost	jednatel
zdravotní pojištění**)	---	13,5% z vyměřovacího základu
sociální zabezpečení***)	---	34% (29,6%) z vyměř. základu
daň z příjmů*)	---	dle tabulek na základě DP

*) Příjem jednatele vstupuje do jeho dílčího základu daně z příjmů z podnikání, od těchto příjmů je možno odečíst výdaje spojené s podnikáním buď ve skutečné prokázané výši nebo paušálně ve výši 25% z příjmů ze živnosti či jiného podnikání podle zvláštních předpisů. U všech příjmů z podnikání však musí výdaje uplatnit stejným způsobem, nelze kombinovat % a skutečné výdaje. Pokud uplatní %, nelze odečíst žádné další výdaje kromě pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které uplatní v prokázané výši.

V roce zahájení podnikání se neplatí zálohy na daň z příjmů, v dalších letech však bude jednatel jako podnikatel povinen platit zálohy na daň z příjmů, pokud jeho daňová povinnost v předchozím roce přesáhla 20 000 Kč. Postup při placení záloh upravuje §38a ZDP.

**) Pokud má jednatel kromě příjmů z podnikání i příjem ze závislé činnosti, který je hlavním zdrojem jeho příjmů, nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění, ale doplatí pojistné na zdravotní pojištění až dle skutečné výše příjmů z podnikání po odpočtu s ním spojených výdajů. Vyměřovací základ pro výpočet pojistného je 35% z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jejich dosažení.

***) Nižší procento (29,6) platí, pokud se podnikatel nepřihlásí k účasti na nemocenském pojištění. Povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení v roce zahájení podnikání nevzniká, lze se přihlásit dobrovolně, v dalších letech se platí zálohy dle skutečnosti v minulém období. Povinná účast na sociálním zabezpečení vzniká tehdy, přesáhnou-li příjmy z podnikání po odpočtu výdajů v kalendářním roce 35 400 Kč (pokud podnikání netrvá celý rok, sníží se hranice poměrně dle počtu měsíců jeho trvání). Vyměřovací základ pro výpočet pojistného je minimálně 35% z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů na jejich dosažení.

Uznatelnost nákladů pro společnost:
Veškeré náklady jsou daňově uznatelné obecně dle §24 odst. 1 ZDP.

ad 4:
Je-li jednatel současně společníkem spol. s r. o., lze mu na základě rozhodnutí valné hromady společníků vyplácet podíly na zisku společnosti ze zisku po zdanění (dividendy). V tomto případě jde o příjem dle §8 odst. 1 písm. a) ZDP, tedy o příjem z kapitálového majetku, který podléhá zdanění srážkovou daní podle zvláštní sazby daně dle § 36, odst. 2 písm. a) bod 2. ZDP ve výši 25%.

Povinnosti:

	Společnost	jednatel
zdravotní pojištění	---	---
sociální zabezpečení	---	---
daň z příjmů*)	35%	konečná srážková daň 25%

*) Srážku je povinen provést plátce daně (spol. s r. o.) dle §38d ZDP při výplatě podílu na zisku společníkovi, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku. Řádným a včasným provedením srážky daně je daňová povinnost poplatníka (společníka) považována za splněnou, to znamená, že podíly na zisku nevstupují do celkového daňového základu společníka a jejich zdanění sazbou 25% je konečné.

Uznatelnost nákladů pro společnost:
Výplata podílů na zisku společnosti není pro společnost daňově uznatelná dle §25 odst. 1 písm. e) ZDP, hradí se ze zisku po zdanění.

Společnost jako právnická osoba však může v souvislosti se sražením daně z vyplácených podílů na zisku v souladu s §35 odst. 3 uplatnit slevu na dani, tj. může od své daně z příjmů za běžné období odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené v tomto zdaňovacím období podle §36 ZDP z podílů na zisku vytvořeném společností za minulý rok (časový posun o jedno období).

II. Propočet daňových dopadů jednotlivých forem příjmů jednatele

Při propočtu daňového zatížení jednatele a společnosti při použití jednotlivých forem odměňování vycházíme z následujících předpokladů:

• odměna jednatele přesáhne výši rozhodnou pro vznik povinnosti odvádět zdravotní a sociální pojistné,
• jednatel má i jiné příjmy, jejichž úhrn je tak vysoký, že samotné příjmy z titulu funkce jednatele budou podléhat zdanění sazbou 32%,
• jednatel jako podnikatel uplatňuje výdaje ve výši 25% z příjmů,
• jednatel se jako osoba samostatně výdělečně činná nepřihlásil k nemocenskému pojištění.