Organizátoři prvních Levických mysliveckých dnů určitě ani netušili, že jejich rozšiřování každoroční chovatelské přehlídky o další aktivity jako je výstava Příroda okolo nás, Výstava dětských prací, soutěž videofilmů s mysliveckou tématikou, prezentace špičkových trofejí z úlovků minulého roku na Slovensku a semináře k problematice jednotlivých druhů zvěře každoročně přiláká čím dál více myslivců ze Slovenska i zahraničí. Levice se za devět let pořádání Levických mysliveckých dnů staly významným centrem slovenské myslivosti.

Letošní myslivecké dny se pořádaly ve dnech 25 až 28 března pod záštitou Ing. Zsolta Simona, ministra zemědělství Slovenské republiky. Na realizaci této akce se podílelo 18 organizací s mnoha sponzory.

Lákadlem letošních mysliveckých dnů byl především nový slovenský rekord srnčí trofeje ulovený v Iži okres Komárno Ing. Jánom Zajacom. Nový rekord má hodnotu 197,10 bodů CIC. Dosavadní slovenský rekord byl překonán o 13,5 bodu.

Letošní mezinárodní seminář za účasti předních odborníku ze Slovenska,  České republiky, Rakouska, Maďarska a Chorvatska byl zaměřený na chov drobné zvěře.

Úbytek drobné zvěře je celoevropský problém, a proto považujeme za vhodné komentovat zvláště zajímavé referáty tohoto semináře:

Současná situace a perspektivy chovu zajíce na Slovensku (Slámečka, Hell, Jurčík, Gašparík, Garaj).

Autoři konstatují, že početnost a produkce zaječí zvěře na Slovensku neustále klesá. Vyplývá to z nesprávného obhospodařování zaječí zvěře, špatných životních podmínek, nedostatku potravy a vody v určitých ročních obdobích, vysokého predačního tlaku, mechanizace zemědělství a nevhodné aplikace chemických přípravků, dopravy a také pytláctví. Jedině spoluprací vlastníků a uživatelů honebních pozemků můžeme dosáhnout znatelných úspěchů v chovu zajíců.

Nové výsledky výzkumu zajíce polního v Rakousku (Hackländer)

Za jednu z největších příčin poklesu početnosti zaječí zvěře považuje pokles rostlinných druhů v agrární krajině. Na zvýšení stavů zajíců doporučuje zakládat kulturní trvalé úhory. Tyto úhory mají minimálně tři pozitivní vlastnosti: 1) Jsou to plochy, kde se neprovádí žádná a nebo minimální zemědělská činnost. 2) Úhory poskytují celoroční kryt a ochranu před predátory. 3) Zaječky zde mohou spásat ty druhy rostlin, které potřebují na tvorbu vysoce kvalitního mléka. Při dostatku úhorových ploch a při jejich správném mysliveckém obhospodařování se mohou cíleně zlepšovat životní podmínky zajíců, snížit mortalita zajíčat a zvýšit celkové stavy populace.

Výsledky chovu zajíce polního v modelové rakouské honitbě (Vodňanský, Fritz, Stoger, Rajský)

Honitba Wildendürbach je typická polní honitba s rostlinnou výrobou o výměře 2140 ha. Podíl remízků z celkové výměry představuje 5,6 % . Začátkem devadesátých let zde lovili 400 zajíců ročně. V roku 2000 po určitých opatřeních ulovili na této výměře 2692 zajíců. To představuje 125 zajíců na 100 ha. Podíl dočasných kulturních úhorů tvoří 10 % z celkové plochy honitby. Dalších 25 % ploch je ihned po sklizni oseto pro zvěř vhodnými meziplodinami. V pozdním létě předkládají zajícům krmnou řepu, která není jen zpestřením potravy, ale zdrojem vegetační vody v době letních přísušků. V honitbě mají 100 napáječek, kde pravidelně doplňují pitnou vodu, více než 100 sklopců a 15 umělých nor. Vhodným mysliveckým hospodařením úspěšně čelí dalším negativním faktorům způsobujících úbytek zajíců.

Hygienické a zdravotní aspekty odchytu a komorování zajíce polního (Sokol, Hell, Lorinčák, Slámečka, Horváth, D. Rajský, M. Rajský)

Příspěvek řešil hygienické a zdravotní aspekty odchytu a komorování zajíce polního.

Možnosti reintrodukce králíka divokého do přírody (Hell Slámečka, Takacz)

Králík divoký z přírody téměř vymizel. Autoři navrhují vypouštět králíky jen s přirozenou imunitou proti myxomatóze, navíc je ještě proti této nemoci očkovat zároveň s RVDH. Po vypouštění je nutné je přikrmovat krmivem obsahujícím účinné kokcidiostatika. O úspěšné reintrodukci v MS Orechová – Potóň byl promítnut dokumentární film F.Takácsa, prezentující řadu zkušeností a poznatků o králíku divokém.

Možnosti zlepšování životního prostředí zvěře po vstupu SR do EU (Daubner, Rašo)

Autoři zdůrazňují využívání agroenviromentální podpory ke zvýšení biodiverzity zemědělsky intenzivně využívané krajiny, což může pozitivně ovlivnit stavy bažantí a zaječí zvěře a zastavit pokles stavu koroptví. Na tomto úseku je potřeba koordinované spolupráce vlastníků pozemků, uživatelů půdy a myslivců.

Současný rostlinný pokryv honiteb a zlepšování úživnosti (Libosvár)

Nejdůležitější vliv na úbytek drobné zvěře má snížení druhového zastoupení rostlin na zemědělské půdě zavedením “tržních osevních postupů” a nových technologií nerespektujících udržení ekologické stability krajiny. Porovnání zastoupení pěstovaných plodin z let, kdy se lovilo nejvíce drobné zvěře, se současností vykazuje největší úbytek u jetelovin a okopanin (o 70 %. méně). Na zvěřních políčkách by měly být prvořadě zastoupeny tyto plodiny, poněvadž specializovaná velkovýroba je vytlačila z klasických osevních postupů. Jeteloviny s okopaninami jsou pro zvěř důležité především z hlediska dietetického a jsou protiváhou neúměrně pěstovaných olejnin.

Význam vrb v chovu lovné zvěře (Valtýni)

Doporučuje pěstovat vhodné druhy vrb pro okus a krytinu. Okusem vrb se eliminují negativní účinky nadměrného spásání ozimé řepky především u srnčí zvěře.

Liška nejvýznamnější predátor drobné zvěře (Herz)

Populace lišek zaznamenala obrovský nárust nejen na Slovensku, ale i ve všech okolních státech. V roce 1970 na jednoho uloveného zajíce připadalo 0,04 ulovené lišky, v roce 2000 byl tento poměr již 1:0,72. Při propočtu konzumace lišky 12 zajíců ročně a při odstřelu 18 041 lišek v roce 2001 zkonzumovali lišky 220 812 zajíců, což je 3,3krát více, než celkový roční odstřel na celém Slovensku.

Potravní potenciál posklizňových zbytků pro zvěř (Havránek, Pintíř, Hučko)

Autoři konstatovali, že v období po sklizní zemědělských plodin zůstává na poli dostatek biomasy v různých formách a tím zpochybnili často uváděné hladovění drobné zvěře. Nezodpovězenou otázkou zůstává kolik biomasy, která zůstane na poli, dovede zvěř zužitkovat.

Současná situace a perspektivy chovu bažanta na Slovensku (Hell, Gašparík, Krajňak, Slámečka)

Autoři se domnívají, že dosáhnout roční úlovek 200 000 bažantů vytčené koncepcí rozvoje myslivosti je splnitelná jedině za předpokladu zvýšení počtu bažantnic v MS. Cílem by mělo být zvýšit stavy a úlovky bažantů ve volnosti.

Podmínky a postupy trvale udržitelného a přírodě blízkého obhospodařování drobné zvěře v Maďarsku (Faragó)

Konstatoval, že umělý chov bažantů přinesl jen dočasné úspěchy. Myslivecké hospodaření bude účinné jedině tehdy, když budou udržitelným způsobem obhospodařovány především volně žijící populace v jejich životním prostředí tak, aby chov byl přírodě blízký a celospolečensky akceptovatelný.

Chov bažantů na území LZ Židlochovice – současnost, historie a budoucnost (Forejtek)

Jediná správná cesta pro existenci bažanta v honitbách je obnova životního prostředí a řešení vztahu predátorů k drobné zvěři. V bažantnicích lov zůstane vázaný na umělý odchov.

Současná situace a možnost reintrodukce koroptve polní do přírody (Ciberej, Turza, Miško)

Obhospodařování koroptví s cílem možného mysliveckého využívání je možné, je však pracovně a finančně velmi náročné. Zkušenosti se zazvěřováním na Slovensku upozornily na mnohé nedostatky, kterým se je nutné v budoucnu vyhnout.

Současná situace a perspektivy chovu kachny divoké na Slovensku (Hell, Slámečka, Takacs, Kaštier)