Na počátku svého vývoje, kdy se člověk živil převážně sběrem rostlin a jejich částí byl jeho vliv na okolní přírodu zanedbatelný. S postupným přechodem, kdy již započal se sběrem a lovem živočichů, se z něj stával všežravec a vstupoval do skupiny lovců. Přibližně do začátku tisíciletí byl lov věcí volnou. S nastupujícím novověkem se otázka ochrany zvěře stála aktuální.

Je naší nejpočetnější spárkatou zvěří. Rozšířená prakticky ve všech oblastech státu. Zazvěření se pohybuje v průměru kolem šesti kusů na 100 ha honební plochy. Jarní kmenové stavy za rok 2003 jsou na úrovni 270 tisíc kusů. K lovu srnčí zvěře má tedy příležitost většina myslivců. Ne všichni ale mají dostatek zkušeností a tak se stává, že jsou loveny i nadějné kusy.

Lidská společnost prochází v posledních desetiletích bouřlivým vývojem. U nás je tento vývoj doprovázen i zásadními politickými změnami. Namísto centralizovaných, direktivních přístupů dostává stále více prostoru demokratické, svobodomyslné rozhodování. Ve většině našich činností se rychle prosazuje nejmodernější výpočetní technika. Výrazně se tak “zjednodušuje” řada pracovních procesů.

Po krátké odmlce jsme se opět vydali na návštěvu Okresních mysliveckých spolků. Volba padla na OMS Kutná Hora. Nebylo těžké najít sídlo tohoto mysliveckého spolku, protože z nároží historického domu, ve kterém sídlí, vystupuje veliká plastika jelena. Uvnitř této velmi citlivě zrenovované kulturní památky mě vlídně přijal předseda OMS Ing. Jaroslav Syrový s jednatelkou Ivanou Procházkovou. Povídali jsme si o tom, jaké jsou slasti a strasti mysliveckého hospodaření na bývalém okrese Kutná Hora.

Přísloví “Účel světí prostředky” je často zneužíváno a mám pocit, že se tak děje i při budování mnoha mysliveckých zařízení. Nelze se vymlouvat na nedostatek odborné literatury na toto téma a ani na nedostatek materiálu k výstavbě. Obojí se dá za přijatelnou cenu opatřit, je potřeba jen chuť do práce a dát do ní kousek české myslivecké kultivovanosti.

Po naší krajině je rozeseto dost rozlehlejších rybníků se zátokami, které mívají málo dostupné ostrůvky. Mnohé z nich v jarní době ožívají halasnou komunitou racků chechtavých. Vesničané poblíž usídlení nebývají příliš nadšeni z neobyčejně hlučné společnosti “mořských vlaštovek”, jak rackům kromě jiných přezdívek dodnes říkají. Skutečně není halasnější končina, než kolem ostrovů “vodních káňat”. Osamocení si žádný racek nedovede představit, je stvořen pro společenský život s projevem vyzývavého ukřičeného chování.

Českomoravská myslivecká jednota byla v průběhu několika měsíců upozorněna zaměstnanci nevládních organizací na ochranu přírody na skutečnost, že v některých honitbách nacházejí uhynulé jedince predátorů . Nejčastěji jsou nalézány kuny a lišky, ale v několika případech se jedná i ohrožené druhy dravců včetně dvou orlů mořských. Z popisovaných případů lze dovodit, že příčinou úhynu může být zakázaný způsob lovu otrávenými návnadami (např. vajec a masa ).

J.P.SAUER & SOHN - německý výrobce zbraní patří k nejstarším kontinuálně fungujícím firmám na světě, jejíž základy sahají až do roku 1751. Firma byla založena v Suhlu, v historickém místě výroby zbraní a pozdějším sídle i jedné z německých zkušeben zbraní.

Početní stavy lišek doznávají mnohých změn
Jedním z důvodů je omezený počet jejich predátorů, který vede ke zvyšování populačních hustot těchto malých psovitých šelem. Za jednoho z přirozených predátorů lze považovat rysa (liška tvoří spolu s ostatními malými šelmami 5 – 10 % jeho potravy). Dalším významným regulátorem stavů lišek jsou různá onemocnění, z nich především prašivina a vzteklina. Zejména vzteklina je nebezpečné virové a smrtelné onemocnění pro všechny druhy savců.

Umělý odchov bažantů u nás prošel dlouhým a mnohdy rozporným vývojem. Od nadšených začátků, kdy bezmála každé sdružení pernatou nakupovalo a vypouštělo, až po zatracování a výrazný odklon od umělého chovu v posledních letech. Myslivecký spolek Diana Rychtářův les Skvrňov hospodaří v Posázaví ve středních Čechách na rozloze třináct set padesát hektarů. Členové tam už tři desítky let úspěšně odchovávají bažanty.

Píše se rok 1936 a ve výletní restauraci Jagerhaus (Myslivna) uprostřed lesa Horka nedaleko severočeských Libochovic sedí u stolu Jára Beneš a Jiří Sedláček. Kromě konzumace pěnivého moku právě píšou operetu Na tý louce zelený pro místní ochotníky. Nedlouho poté již mohou premiéru v místním lesním divadle shlédnout výletníci nejen z Libochovic, ale i nedalekých Mšených lázní. Zcela jistě nevěděli, jakým evergreenům právě vdechli život.

Každý, kdo jakýmkoliv způsobem nakládá s ulovenou zvěří, tedy uživatele honiteb nevyjímaje, je povinen dodržovat ustanovení zákona č. 166/1999 Sb. v platném znění o veterinární péči (úplné znění vyhlášeno pod. č. 286/2003 Sb.) a od 1.5. 2004 i směrnici Rady EU č. 92/45/EHS.

Mnozí jste si všimli, že se na pultech knihkupectví objevila na přelomu roku nová fotografická publikace Lovy s kamerou, kterou připravili naši přední fotografové přírody – Jaromír Zumr st. a mladší. Oba fotografové již řadu let také spolupracují s naší redakcí, a tak jsme využili příležitosti ke krátkému rozhovoru o jejich nové publikaci.

Na našem trhu se objevily náboje se střelou BARNES XLC doprovázené různými propagačními akcemi. Množí se dotazy na použití střel a jejich vhodnost v našich podmínkách. Jaké jsou tedy její vlastnosti a možnosti použití?

Akademická půda patří k místům s vysokou koncentrací mladých lidí a dává prostor pro vzájemnou komunikaci a výměnu informací. S vědomím toho vznikl před čtyřmi roky na půdě České zemědělské univerzity v Praze Studentský myslivecký spolek posluchačů Lesnické fakulty při ČZU v Praze.

Kam mizí silní srnci? Kam se jen podějí? Tak se marně ptávám už od klukovských let. Stává se, že některý srnčák se mi vetkne do paměti. Zvláště neobvyklým tvarem parůžků, svými zvyky a libůstkami. Pak už nevyhlížím anonymního tvora. Dostane přezdívku, bývá mu jménem, často i osudem, Ve světě divokých zvířat je pro nás plno tajemství, která halí šerosvit dohadů.

Čím více člověk expanduje do volné krajiny, tím větší množství živočichů se s ním dostává do konfliktu. S rostoucím množstvím automobilů na našich silnicích, roste i množství střetů se zvířaty. Po srážce s vozidly hynou nejčastěji drobní ptáci, následováni ježky, zajíci a srnčí zvěří. Na silnicích zahynou každým rokem i tisíce dravců – především káňat – a sov.

Již více než čtvrtstoletí se zabývám sokolnictvím. Pracuji u společnosti Zayferus, která se zabývá ochranou dravých ptáků a mojí prací je příprava dravců na vypuštění do volné přírody. Sokolnictví jako umění lovu s dravými ptáky používám každodenně ke své práci.

Honební společenstva, sdružení vlastníků honebních pozemků, jsou právnické osoby, vzniklé na základě speciálního zákona - zákona o myslivosti (zák. č. 449/2001 Sb. v platném znění). Založení honebního společenstva je, de fakto, realizací práva myslivosti, souvisejícího s vlastnictvím honebních pozemků i toho nejmenšího vlastníka ve smyslu ust. Ústavy ČR a Listiny základních lidských práv a svobod.

Úvodom treba uviesť, že v stavoch diviačej zveri vládne na Slovensku, Česku a Nemecku určitý chaos. Socialna a veková štruktúra mnohých populácií je veľmi zlá. Celový počet diviačej zveri kolíše v takmer neznámych množstvách. Taktiež bizarné a fascinujúce výkony našich štetinatých aktérov dosahujú netušených schopností.

Článek Ing. Jána Mercela Rarita diviačeho chrupu v č. 3/2003 Myslivosti vystihuje základní problémy, které u černé zvěře ve vývinu chrupu existují. Je moc dobře, že je všímaví myslivci registrují, i když se vždycky nemusí jednat o rarity. Vždycky budou ale znamenat zrnko poučení, ačkoliv se někdy nedobereme absolutní přesnosti. Ono to prostě - vzhledem k okolnostem, které i autor článku uvádí, pokaždé nejde “zaškatulkovat”.

Neúprosný čas odvál do nenávratna bezpočet dní od mé první výpravy za kamzíky do Lužických hor. Již při prvním setkání s touto zvěří mi tito krasavci hor tak učarovali, že jsem se na ně nemohl dosyta vynadívat. Obdivoval jsem jejich skromnost, houževnatost, bystrost a neuvěřitelnou obratnost s jakou se dokáží pohybovat po skalních útesech, nebezpečných srázech a v balvanitých sutích.

Organizátoři prvních Levických mysliveckých dnů určitě ani netušili, že jejich rozšiřování každoroční chovatelské přehlídky o další aktivity jako je výstava Příroda okolo nás, Výstava dětských prací, soutěž videofilmů s mysliveckou tématikou, prezentace špičkových trofejí z úlovků minulého roku na Slovensku a semináře k problematice jednotlivých druhů zvěře každoročně přiláká čím dál více myslivců ze Slovenska i zahraničí.

Jak se blížila polovina května, trávili členové Mysliveckého sdružení Eustach Dubina stále více času v honitbě. Už několik let tu totiž platila zásada, že paličkáře je třeba slovit do července, a tak každý spěchal vyhlédnout toho svého.

Příznivci sportu znají pojem MASTERS asi z tenisu, kdy se utkávají tohoroční nejlépe postavení tenisté na žebříčku. O mnoho méně myslivců a brokových střelců ale ví, že se obdobný závod nejlepších střelců pořádá pod stejným názvem, a navíc u nás doma. A jelikož je jedním z “duchovních otců” tohoto závodu známý brkový střelec David Kostelecký, požádali jsme za čtenáře Myslivosti o několik zajímavostí a údajů o tíéto akci.

Na Slovensku až doposiaľ je platný zákon o poľovníctve č. 23/1962 Zb. K uvedenému zákonu sa z času na čas menili iba vykonávacie vyhlášky, jako je výpočet druhov zveri a doba lovu. Ministerstvo pôdohospodárstva zaslalo Vláde SR ešte 7. 7. 2003 vládny návrh zákona o poľovníctve.

Jak je to s volným pohybem psů v honitbě? Za jakých okolností, resp. zda vůbec a kdo je oprávněn střílet po psovi, který se pohybuje volně s košíkem na tlamě, se svým psovodem po lese (resp. lesních cestách), od kterého si udržuje odstup maximálně do 20m? Mám určité problémy s tzv. myslivci v okolí mého bydliště. Velmi hrubým způsobem terorizují (většinou v podnapilém stavu) majitele především psů atd.

Rok 2004 se stane v dějinách České republiky významným rokem, který bude historiky charakterizován jako rok vstupu našeho státu do Evropské unie. Akt vstupu je sice záležitost jednorázová, avšak příprava společnosti na tento významný okamžik již trvá několik let. Přizpůsobování naší společnosti pravidlům soužití států sdružených v Evropské unii v oblasti praktické i legislativní se nevyhnulo ani takové činnosti jako je myslivost.