Jaká je současná úprava poplatku ze psů ?
M.K.

Odpověď:

Osvobození od poplatku za psa uvádí zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění dalších zákonů. Místní poplatek ze psů je prakticky upraven v základním zákoně z roku l990, který byl uveřejněn v částce 92/1990 Sbírky zákonů...  [pokračování...]

Lze docílit změny hranic uznaných honiteb?
J.Š.

Odpověď:

Odpovědi na dotazy směřující k možnosti tvorby nových honiteb při rozdělení honebních společenstev (č. 4/95) a při změnách vlastnických vztahů (č. 7/97) zřejmě neuspokojily jako cesta ke změnám honiteb a proto se objevily dotazy na možnost pouhé úpravy hranic dvou honiteb přesunem některých hraničních honebních pozemků. Obecně lze odpovědět, že neexistuje samostatné řešení vedoucí jen ke změně hranic uznaných honiteb, nýbrž vždy jen se změnou uznaných honiteb. Pro změny uznaných honiteb pak platí ustanovení 17 odst. 2 zákona o myslivosti (úplné znění vyhlášené pod č. 512/1992 Sb.) o tom, že je lze provádět u pronajatých honiteb jen po zániku smlouvy o nájmu, tj. dnes vždy po uplynutí desetiletého mysliveckého období, které končí vždy 31. 3. roku (letopočtu) končícího číslicí 3 (§ 16 odst. 1 zákona o myslivosti). Změny honiteb nepronajatých by bylo možno provést za předpokladu, že to shodně navrhnou jejich vlastníci; okresní úřad pak může vydat nová rozhodnutí o uznání honiteb, jimiž zaniknou honitby původní a vzniknou honitby nové. Okresní úřad však takové rozhodnutí vydat nemusí a podaný návrh může zamítnout. Podle § 5 odst. 3 jsou totiž honitby vytvářeny i s ohledem na zájmy chovu zvěře a ten nemusí být shodný se zájmy s návrhem na změnu hranic honitby.  [pokračování...]

Jaký je rozdíl ve vztahu k pytlačícím psům a kočkám v ustanoveních zákona o myslivosti § 21 odst. 1 písmenech b) a c) a pak v písmenu d)?
A.M.

Odpověď:

K vysvětlení dotazu postačí uvést znění § 21 odst. 1 písmeno d) zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění před novelou č. 270/1992 Sb.: "d) lovit v honitbě škodnou zvěř (§ 19 odst. 1 písm. b)) a hubit zvířata škodlivá v myslivosti (pytlačící psy, kočky a v bažantnicích ježky)."  [pokračování...]

Proč se při posuzování bezúhonnosti pro vydání zbrojního průkazu nepřihlíží k zahlazení odsouzení ?
M.P.

Odpověď:

Stanoví tak zákon. Podle § 44 zákona o střelných zbraních nemůže být posuzován za bezúhonného ten, kdo byl odsouzen za spáchání jakéhokoliv úmyslného trestného činu, při čemž se nepřihlíží k ustanovením o zahlazení odsouzení. Při projednávání návrhu zákona byla v Poslanecké sněmovně diskuse o tom, proč se nemá k zahlazení odsouzení přihlížet, zákon byl však přijat s tímto ustanovením. Zákon pak sám podle jednotlivých skupin trestných činů stanoví dobu (v rozmezí od 10 [u mladistvých od 5] až do 25 let) od odsouzení či od ukončení výkonu trestu odnětí svobody, do jejíhož uplynutí nemůže být občan posuzován pro účely vydání zbrojního průkazu za bezúhonného, u některých trestných činů, na př. vlastizrady, pak tato doba není stanovena vůbec. Proto není nyní nutné předkládat k žádosti o vydání zbrojního průkazu výpis z rejstříku trestů (kde se neuvádí odsouzení, které bylo zahlazeno), ale okresní ředitelství policie si vyžádá samo opis z evidence rejstříku trestů (kde jsou uváděna všechna bývalá odsouzení).  [pokračování...]

Proč není výběrové řízení na pronájem honiteb posuzováno jako veřejná obchodní soutěž?
P.F.

Odpověď:

V čísle 8/97 bylo vysvětleno s odkazem na stanovisko býv. Ministerstva pro hospodářskou soutěž, že na prováděná výběrová řízení k pronájmu honiteb se nevztahují ustanovení obchodního zákoníku o veřejném návrhu na uzavření smlouvy, a na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, že pronájem honiteb není předmětem ...  [pokračování...]

Jaké jsou podmínky pro zřízení psince?
P.Z.

Odpověď:

Pro zřízení psince jako stavby platí stavební řád a jeho prováděcí předpisy, zejména vyhláška č. 83/1978 Sb., ve znění vyhl. č. 45/1979 Sb. a č. 376/1992 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Psinec by se mohl podřadit pod § 95 a násl., které se týkají staveb pro zemědělství (chov zvířat), a které také odkazují na soulad takových staveb s předpisy veterinárními, hygienickými, vodohospodářskými apod.  [pokračování...]

Kdy je dovolen odstřel zvěře černé na vnadišti?
J.F.

Odpověď:

Předem je třeba poukázat na předchozí neukončené diskuse na stránkách časopisu a to v číslech 2 a 5/91. Dotaz i odpověď je z kategorie "horkých" dotazů, tj. případů, kdy se problematikou právně nikdo dosud nezabýval, není znám iudikát, je více možných ...  [pokračování...]

Odpovídá myslivecké sdružení vždy v celém rozsahu za škody způsobené zvěří na lesních porostech?
J.T.

Odpověď:

Odpovědnost uživatele honitby za škody způsobené zvěří na lesních porostech stanovená v zákoně o myslivosti (úplné znění vyhlášené pod č. 512/1992 Sb.) je objektivní- za výsledek, tedy nevyžaduje se k ní jeho zavinění. Otázka dodržení normovaných stavů zvěře, splnění plánu odstřelu, přikrmování a podobné otázky jsou proto pro posouzení odpovědnosti nerozhodné. Z toho také vyplývá, že na uživateli lesa nelze obecně požadovat, aby nesl škodu ze svého, nebo že je škoda obsažena v nájemném a pod. Jeho spoluúčast na nesení škody je odvislá až od míry opatření k zabránění škod (§ 34 odst. 4 zákona o myslivosti). Vznikají-li škody více let po sobě a nelze-li je snížit zábrannými opatřeními prováděnými uživatelem lesa i uživatelem honitby, je nutno změnit bonitaci - normované stavy zvěře. Zatím co uživatel honitby o takové změny požádat může, nový zákon o lesích (č. 295/1995 Sb.) takovou povinnost uživateli lesa ukládá (nesmí se spokojit jen s náhradou škody).  [pokračování...]

Nemůžeme se shodnout v otázce jmenování mysl. hospodáře. Prosím o vyjádření, zda je možné (a v souladu se zákonem č 512 a prováděcí vyhlášky) jmenovat člena sdružení, který nemá odpovídající kvalifikaci - pouze bývalé zkoušky pro mysl. hospodáře - mysliveckým hospodářem.
- vf -

Odpověď:

Zákon o myslivosti (§15) ukládá uživateli honitby ustanovit k správě honitby kvalifikovaného mysliveckého hospodáře. Je tedy pouze na uživateli jakou osobu s potřebnou kvalifikací mysliveckým hospodářem ustanoví. Vyhláška č. 134/1996 Sb. § 2 jednoznačně vymezuje předpoklady pro tuto funkci. Současně § 21 odst. 1 písm. c) téže vyhlášky uznává kvalifikaci mysliveckých hospodářů dosažená podle dříve platných předpisů.  [pokračování...]

Dopravní nehody "zaviněné" zvěří.

Odpověď:

Přibývá případů, kdy se majitelé (řidiči) motorových vozidel obracejí na uživatele honiteb a sekretariát ČMMJ s žádostí, aby jim myslivci uhradili náklady spojené s opravou vozidla po kolizi se zvěří. V některých případech se jedná i o částky v hodnotě několika desítek tisíc korun.  [pokračování...]

Na vnadištích jsem krmil do pneumatiky osobního auta plevy se zlomkovým obilím. Bylo na mě podáno trestní oznámení pro čin pytláctví. Toto vnadiště je víc než 200 m od krmného zařízení.
- jš -

Odpověď:

Současné právní předpisy, upravující výkon práva myslivosti, pojem vnadiště neuvádějí. Jinými slovy nezakazují k lovu černé zvěře je využít za podmínek, které již byly dříve v časopise Myslivost zveřejněny.  [pokračování...]

Může vlastník lesa bránit uživateli honitby v jízdě autem v honitbě nebo za jízdy po lesních cestách požadovat náhradu?
J.P.

Odpověď:

Tyto záležitosti nejsou právně jednoduché a odpovědi proto nemohou být stručné. Redakce dostala k poslední odpovědi na jízdu se zbraní autem po lesní a polní cestě v cizí honitbě (č.10/97) kritické dopisy požadující jednoduchou odpověď buď ano nebo ne.  [pokračování...]

Může vlastník honebních pozemků přičleněných k honitbě bránit uživateli honitby v jejich použití při výkonu práva myslivosti?
O.S.

Odpověď:

Honební společenstvo po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby nemusí vlastníka přičleněných honebních pozemků přijmout za svého člena. Vlastník takových pozemků po právní moci rozhodnutí o uznání honitby nemůže ...  [pokračování...]

Lze střílet z paintbalové zbraně v honitbě?
J.N.

Odpověď:

Vlastník paintbalové zbraně nemusí mít ani průkaz zbraně, ani zbrojní průkaz nějaké skupiny, pro něž zákon o střelných zbraních (č. 288/1995 Sb.) omezuje oprávnění ke střelbě z nich na schválené střelnici, nebo jako je tomu u skupiny loveckých zbraní v honitbě na základě loveckého lístku a povolenky k lovu. Ustanovení § 64, 65 a 83 zákona o střelných zbraních se podle našeho názoru vztahují skutečně jen na střelnice, na nichž je prováděna střelba ze zbraní registrovaných. Paintbalová střelnice tomuto režimu nepodléhá.  [pokračování...]

Ještě k lovu zvěře, který není v honitbě plánován.
Ing. F.T., J.Č., Z.K.

Odpověď:

K odpovědi na dotaz v čísle 10/97 došlo několik dalších dotazů žádajících doplnění a i upozorňujících na nepřesnost odpovědi. V odpovědi bylo nesprávné vyjádření, když místo - pro lončáka a sele "se nestanoví doba lovu" mělo být uvedeno "se nestanoví omezení doby lovu".  [pokračování...]

Lze provést v honitbě před lovem kontrolní nastřelení zbraně ?
J.Č.

Odpověď:

A. Souhlasíme s názorem, že kontrola nastřelení zbraně v honitbě před lovem zvěře není přestupkem na úseku předpisů o zbraních ani na úseku předpisů o myslivosti. Vyplývá to ze srovnání jednotlivých ustanovení zákona č. 288/1995 Sb., o zbraních a střelivu, a zákona o myslivosti. K odůvodnění lze uvést:  [pokračování...]

Kolik může být ustanoveno mysliveckých stráží pro honitbu?
J.H.

Odpověď:

Výměra 500 ha stanovená zákonem o myslivosti v § 2O jako kriterium pro mysliveckou stráž představuje závazné minimum pro uživatele honitby. Ten musí ustanovit na každých i započatých 500 ha honitby jednu mysliveckou stráž...  [pokračování...]

Kdo vystavuje, podepisuje povolenku k lovu a zodpovídá za správný odlov vepsané zvěře? Kdo zajišťuje, zpracovává a odesílá jarní sčítání zvěře, seznam trofejí, spodní čelisti ze zvěře holé a trofeje k přehlídce, plán chovu a lovu I. a II., plán honů, hlášení o průběhu lovu a úhynu lovné zvěře, hlášení o odlovu škodné?
L.V.

Odpověď:

Současně platná právní úprava myslivosti je v povinnostech uložených přímo mysliveckému hospodáři poměrně strohá. Jediná povinnost uložená zákonem tomuto funkcionáři je povinnost vést záznamy o hospodaření v honitbě a podávat hlášení pro statistické účely (viz § 25 odst. 2 zák. č. 23/1962 Sb. v platném znění). Z meritu věci vyplývá, že myslivecký hospodář je povinen vést tiskopis Mysl 007, tj. záznam o lovu zvěře a jejím úhynu a podávat hlášení o lovu zvěře v honitbě podle pokynů OkÚ a vypracovat tiskopis Mysl 1-01. Ostatní povinnosti, tj. plánování mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě (§ 24 zákona o myslivosti), vydávání povolenek k lovu (§ 31 zákona o myslivosti) jsou zákonem delegovány na uživatele honitby, ať již fyzickou či právnickou osobu. V případě, že je uživatelem honitby MS na tuto právnickou osobu. Je věcí MS koho pověří vypracováním plánů mysliveckého hospodaření atd. usnesením členské schůze. Může to být i myslivecký hospodář. Pokud tak MS neučiní, za vypracování plánů mysliveckého hospodaření a plnění plánovaného lovu odpovídá obecně statutární zástupce sdružení, tj. předseda.  [pokračování...]

Kdo posuzuje u honebního společenstva soulad jeho stanov s právními předpisy?
L.Z., O.S.

Odpověď:

V čísle 8/97 byly řešeny vztahy mezi honebním společenstvem a jeho členem týkající se podmínek účasti na výkonu práva myslivosti v honitbě v režii honebního společenstva. Dochází však poukazy na nevyhovující ustanovení stanov honebního společenstva popřípadě jejich rozpornost s právními předpisy a dotazy, jak zjednat nápravu.  [pokračování...]

V naší honitbě HS Mladcová-Paseky se vyskytují skutečně odnepaměti jezevci. Poslední léta pravidelně vyvádí mladé dvě jezevčice. Po roce 1991 jsme dostávali souhlas k odlovu, až do roku 1995, poté byl absolutní zákaz. Podle vyhlášky č. 134/1996 Sb. se uvádí: V bažantnicích a honitbách s trvalým výskytem tetřeva, tetřívka, jeřábka, dropa a v místech intenzivního vypouštění tetřeva, tetřívka, jeřábka, dropa a koroptve polní lze celoročně lovit prase divoké, kunu lesní, kunu skalní, racka chechtavého, jezevce lesního, lasici hranostaje a lasici kolčavu. Rádi bychom k tomuto obdrželi jasný názor, zda máme právo lovit jezevce lesního a kolik jedinců?

Odpověď:

Lov jezevce lesního, jak uvádíte, se ve vaší honitbě realizoval. Pokud jsem dobře informován, provádí se jeho odlov stále v celé ČR a to v individuálních případech na základě příslušného povolení okresního úřadu. Mám za to, že váš dotaz, resp. odpověď, bude zajímat i další uživatele honiteb.  [pokračování...]

Problematika ježdění koní, terénních motorek, cykloturistů, v zimním období lyžařů a sněžných skůtrů pod. v honitbách.

Odpověď:

Problematika ježdění koní, terénních motorek, cykloturistů,v zimním období lyžařů a sněžných skůtrů pod. v honitbách není problémem jen u Vás. Obdobné dotazy začínají být časté a zaznívají z různých koutů republiky. Chci proto reagovat na dotaz poněkud šířeji.  [pokračování...]

Je oprávněn myslivecký hospodář v případě zvýšeného výskytu lišek v honitbě, nebo i bez udání důvodu, vydat povolenku k lovu této zvěře (nebo jiné) pro cizí osoby (myslivce) bez schválení členskou základnou? Jaké jsou všeobecné předpisy při vydávání povolenek k lovu?
O.S.

Odpověď:

Povolenku k lovu vydává na předepsaném tiskopise uživatel honitby (§ 31 odst. 2 zákona o myslivosti). Z výše uvedené věty je jasné, že myslivecký hospodář, pokud není sám uživatelem honitby, nemá právo vydávat povolenky k lovu. Z vašeho dotazu je patrné, že se jedná o myslivecké sdružení. V tomto případě je uživatelem honitby MS, neboť ono je jednou ze stran, které podepsalo (jeho statutární zástupce) nájemní smlouvu s vlastníkem(ky) honebních pozemků. Dle stanov je nejvyšším orgánem MS členská schůze. Především ta schvaluje systém (podmínky) vydávání povolenek k lovu. Bližší vymezení může upravovat např. provozní řád MS.  [pokračování...]

Je nutno doplňovat smlouvy o nájmu honiteb o přiměřená opatření podle nového ustanovení lesního zákona?
J.H., S.P.

Odpověď:

Na otázku byla dána odpověď již v článku Dr. Ing. R. Nováka  [pokračování...]

Jaká jsou pravidla pro rozdělení mysliveckých sdružení ?
S.Z., J.S., K.N.

Odpověď:

Po odeznění problémů vzniklých s rozdělením mysliveckých sdružení podle § 44e zákona o myslivosti (tzv. vyčleněním) dochází dotazy na možné "normální" rozdělení.  [pokračování...]

Jak má vznikat honební společenstvo a členství v něm?
J.F.

Odpověď:

1. Honební společenstvo vzniká z iniciativy vlastníků honebních pozemků a jen takoví vlastníci mohou být jeho členy. Odkaz v § 6 odst. 3 zákona o myslivosti na obchodní zákoník má význam jen v tom, že se jím určuje podnikatelský charakter honebního společenstva, nikoliv však, že by se toto společenstvo muselo řídit ustanoveními obchodního zákoníku o jiných podnikatelských subjektech jakými jsou např. obchodní společnosti a družstva. Honební společenstvo zůstává právnickou osobou svého druhu.  [pokračování...]

Jak má být doručováno členovi mysl. sdružení rozhodnutí o jeho vyloučení?
J.Š., R.B., M.J.

Odpověď:

Vzhledem k nejednotnosti názorů soudů přezkoumávajících rozhodnutí členské schůze mysliveckého sdružení o vyloučení člena v otázce počátku běhu lhůty pro podání soudního návrhu, je nutno objasnit tuto procesní a formální stránku. Zákon č. 83/1990 Sb. v § 15 uvádí, že takový návrh lze podat do 3O dnů ode dne, kdy se člen o rozhodnutí dozví. Pokud je člen na členské schůzi rozhodující o jeho vyloučení přítomen, počne tato lhůta běžet dnem následujícím po této schůzi. Rozhodnutí nemusí být členovi písemně doručeno. Pro soudní spor postačí předložit ověřený zápis z jednání členské schůze, z něhož musí být patrné, že k vyloučení platně došlo (usnášení se schopnost, výsledek hlasování, přítomnost vylučovaného člena atd).  [pokračování...]

Jak lze vysvětlit ve vztahu ke škodám zvěří pojem "zvěří", jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány ?
Dr. J.K.

Odpověď:

Pojem je užit v § 34 odst. 3 zákona o myslivosti. Takovou zvěří jsou obecně a na celém území ČR celoročně hájené druhy zvěře (§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 134/1996 Sb.). Nejsou však takovou zvěří druhy zvěře sice celoročně hájené, ale které naopak lze na některých místech (uvedených v § 6 odstavcích 2 až 5 vyhlášky) celoročně lovit. Jsou takovou zvěří druhy zvěře, které mají v 5 odst. 1 vyhlášky stanovenou dobu lovu, pokud jejich lov nelze realizovat proto, poněvadž žádost uživatele honitby o povolení a výjimku k jejich lovu podle předpisů o ochraně přírody a krajiny byla příslušným orgánem zamítnuta. Ačkoliv to vypadá jako křížovka s tajenkou, prakticky jde jen o losa.  [pokračování...]

Členství a funkce ve dvou mysliveckých sdruženích.
Ing. J.P., M.W.

Odpověď:

K zodpovězeným dotazům v č. 2/93 a 9/97 o tom, že členství i funkce ve dvou sdruženích nejsou právními předpisy zakázány (a u členství by takový zákaz byl v rozporu se zákonem), došly další dotazy se specifickými řešeními. U jednoho mysliveckého sdružení ustanovení zakazující členství ve 2 sdruženích není sice uvedeno ve stanovách sdružení, ale v nájemní smlouvě na honitbu uzavřené s honebním společenstvem. Sdružení na tuto podmínku přistoupilo a je jí vázáno. Někteří členové sdružení, ač znali podmínku smlouvy (jestliže by ji neznali, šlo by o chybu výboru), vstoupili do jiného sdružení. Jestliže honební společenstvo na základě této skutečnosti chce vypovědět smlouvu o nájmu honitby nebo ji již vypoví, nelze tomu prakticky zabránit. Dodatkem ke smlouvě lze problém vyřešit jen vypuštěním podmínky, jestliže by na jejím zachování honební společenstvo netrvalo. Jinak se lze pokusit výpovědi zabránit tím, že členové, jichž se to týká, vystoupí z jednoho či druhého sdružení, a honební společenstvo na základě oznámení této skutečnosti výpověď vezme zpět. Honební společenstvo však výpověď vzít zpět nemusí, a proto je třeba s ním tento postup předem projednat.  [pokračování...]

Může být členství v ČMMJ ponecháno v klidu?
MVDr. J.D.

Odpověď:

Ze současného znění stanov ČMMJ nelze dojít k výkladu, podle něhož by bylo možno členství člena ČMMJ ponechat v klidu.  [pokračování...]

Na členské schůzi našeho MS bylo provedeno doplnění Stanov mysliveckého sdružení ohledně "členství v sousední honitbě". Stanovy tak nyní nepřipouštějí možnost členství v jiném MS, člena, který by porušil toto ustanovení může členská schůze na návrh výboru vyloučit ze sdružení. S tímto opatřením jsem nesouhlasil, neboť je to podle mne zásah do listiny základních práv občanů a jeho svobod. Jaký je prosím správný právní výklad.
F.Z., Hospříz

Odpověď:

Myslivecká sdružení jsou založena podle zák.č.83/1990 Sb. tedy občanská sdružení. Jsou samostatnými právními subjekty a jejich činnost (např. práva a povinnosti členů) upravují stanovy. Zmíněný zákon v §3 garantuje svobodnou vůli občanů být členy občanských sdružení. "Nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje, že je členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje, anebo že stojí mimo ně."  [pokračování...]

Jak je to s odpovědností uživatele honitby za úraz občana při výstupu na posed poškozený neznámým pachatelem?
Ú.n.O.

Odpověď:

Podle stavebních předpisů, konkrétně vyhlášky č. 85/1976 Sb., ve znění vyhlášek č. 155/1980 Sb. a č. 378/1992 Sb. je stavba sloužící k zajišťování myslivosti nižší 5 m a zastavěné ploše do 30 m2 drobnou stavbou (mezi příklady uvádí vyhláška krmelce, oborohy, posedy, krmné linky, sklady krmiva), která podléhá ohlášení. Stavby nad uvedené parametry pak jsou jinými stavbami, u nichž je třeba stavebního povolení. Vlastník stavby je povinen stavbu udržovat v dobrém stavebním stavu. Za tím účelem jsou mu dány další povinnosti, které ve stanovené škále končí až povinností stavbu odstranit, pokud ohrožuje život osob. Případná odpovědnost za škodu by pak mohla být posuzována v příčinné souvislosti s porušením povinností vlastníka stavby daných stavebními předpisy. V případném soudním řízení o náhradu škody by měl soud přihlédnout k tomu (a náhradu škody snížit), zda vlastník stavbu pravidelně udržuje, kontroluje její stav, a k tomu, že k poškození neznámým pachatelem došlo v době mezi těmito kontrolami. Měl by také zhodnotit míru spoluzavinění občana, pokud poškození mohl rozpoznat.  [pokračování...]

Jak jsou upraveny vztahy mezi honebním společenstvem a jeho členy - vlastníky honebních pozemků po vzniku honitby?
V.D., Ing. F.H.

Odpověď: