Nechybělo mnoho a mohl zde být jeden z mnoha nekrologů. Děje, osudy, konání, zájmy, vůle, činy, které by se jinak nikdy nesetkaly a když, tak ve vzájemném sporu a oslabení, se občas, velmi zřídka, protnou, setkají a spojí svá směřování a svá usilování často zcela nečekaným směrem.

Znáte je?

Hodně lidí v zimě přehlédne, že mimo hostující havrany se u nás objevují občas ještě další ptačí tuláci ze severních krajů. Přiletují mnohdy až z dalekých oblastí Finska, Skandinávie, Ruska a Sibiře. Ukáží se tehdy, když vysoko na severu příroda zdrsní životní podmínky a dolehne na ně potravní nouze.

Jak dál při realizaci nového “Zákona o myslivosti” v praxi?

Období dohadování, osočování a napadání, neustálého tlaku a především pocitu nejistoty, které po dobu více než jednoho roku provázelo přijetí nového zákona o myslivosti, snad již skončilo a nyní bude nutné zamyslet se jak dál při realizaci zákona v praxi. Zákon o myslivosti není jen o myslivcích a jejich činnosti, je to i souhrn celé řady práv a povinností dotýkající se ostatních, především vlastníků honebních pozemků.

SRNČÍ ZVĚŘ A ŘEPKA OZIMÁ
Možnosti eliminace negativních dopadů

"Řepkový" problém staví myslivce do nezáviděníhodné situace. Na straně jedné stojí pěstování velmi per-spektivní plodiny, které je navíc rozšiřováno do většiny zemědělských výrobních typů, na straně druhé je ovšem ochrana zvěře, která má velmi omezené prostředky, jak některým negativním dopadům s pěstováním řepky spojeným úspěšně čelit. Je ovšem v zájmu zvěře, tedy i v zájmu myslivosti a myslivců samotných, aby existující problém řešili, vždyť jim to navíc ukládá zákon o myslivosti.

Jak skutečně působí řepka ozimá na srnčí zvěř

Poslední dobou se v mysliveckých odborných časopisech opět objevily příspěvky pojednávající o působení dvounulové řepky na zdravotní stav srnčí zvěře. I když uvedené téma není nové, přesto považuji za účelné v krátkosti popsat mechanizmus působení řepky na srnčí zvěř tak, aby byl snadno pochopitelný pro širokou mysliveckou veřejnost. Mohu přitom čerpat z přímých osobních zkušeností, neboť v době mého působení na vídeňském Institutu pro výzkum volně žijících zvířat a ekologie jsem se v kolektivu profesora Dr. Kurta Onderscheky aktivně podílel na zásadním objasnění této problematiky (uvedená vyšetřování byla prováděna na: Forschungsinstitut für Wildtierkunde und Ökologie der Veterinärmedizinischen Universität Wien). Námi získané poznatky byly od té doby různou formou opakovaně představovány i české myslivecké veřejnosti, aniž by však přitom byl vždy uváděn jejich zdroj.

Lovil jsem v Americe

LOVÍME KRÁLÍKY BEZ PUŠKY

V sezóně 1995/96 bylo králíků hodně. Smí se lovit do 31. března, ale to je trochu přehnané, poněvadž koncem března dost samiček už je plných. Ale právě včera (25. března) byl po delší době krásný den. Nebe bez mráčku, bylo asi 15o a bezvětří. No, nedalo se doma vydržet, tož jsme s kámošem Ralphem a jeho dvěma bígly vyrazili. Ale pušky jsme si nevzali. Byli jsme venku asi tři hodiny a bylo to kouzelné. V malé kotlince, kde pravidelně zvěř najdeme, psi zachytili čerstvou stopu a s halasným štěkotem se po ní rozběhli. Králík se choval přesně podle "předpisů". Pomalu oběhnul kruh - snad asi půl kilometru a vrátil se odkud vyběhl. Přitom přiběhl asi na 5 m ode mne, zastavil se v louce a chvíli si mne zvědavě prohlížel. No - a pak pomalu zaběhl do veliké kupy roští. Psi ho dokonale sledovali, a to není často tak lehké, když není sníh. Nakonec chvíli obíhali tu hromadu roští, ale pak si dali říci a šli jsme dál.

Čištění zbraní
Věc samozřejmá a jednoduchá?

Zdánlivě jednouchá a samozřejmá věc a přes to se setkáváme s různými názory. Někteří “zkušení” myslivci často tvrdí, že zbraň není třeba čistit nebo jen občas tak "na vánoce".

Štědrá Diana

Nejsem astrolog, také se nevyznám v černé magii. Ba ani neumím hádat z ruky a předpovídat budoucnost. Jedno však vím jistě. Diana má své oblíbence. Kdy si je oblíbí, při jaké příležitosti, to nevím. Nejspíše je to už u kolébky, kde pošle své neviditelné sudičky a ty do osudu právě narozeného tvorečka utrousí i něco od bohyně lovu. A to se pak s vámi motá celý život a vy jenom žasnete, odkud se to bere.

Nový zákon o myslivosti ČR z pohledu legislativy EU

Po nekonečných diskusích v zákonodárných orgánech a médiích byl schválen oběma komorami Parlamentu ČR a nakonec podepsán i panem prezidentem zák. č. 449/ 2001 Sb. o myslivosti.V diskusích, bylo často poukazováno na to, že náš nový zákon je v nesouladu s komunitárním právem, tedy právem EU, a bude nutno “ tento nepodařený zákon” před vstupem ČR do EU zásadně změnit (viz např. veřejná prohlášení některých poslanců a senátorů nebo generálního ředitele Lesů ČR s.p. pana Olivy). Je mi to líto, ale musím konstatovat, že tato prohlášení nebo vyjádření pro media byla nepravdivá a byla učiněna možná záměrně nebo jen z neznalosti věci. Jaká je tedy skutečnost?

Pohled na myslivecký zákon z třetí strany

Téměř rok jsme byli svědky souboje o pojetí mysliveckého zákona. Pokud bychom vycházeli pouze z obsahu medií, pak bychom mohli tvrdit, že proti sobě stála skupina lobistů hájících nezadatelná práva vlastníků pozemků proti lovu chtivým myslivcům na straně jedné a na straně druhé skupina nadřazující neomezená práva lovu chtivých myslivců nad práva vlastníků. Předesílám, že nejsem ani vlastník pozemků ani myslivec. Přesto jsem označován za myslivce sedícího v Poslanecké sněmovně, neboť jsem nebyl ochoten se připojit k demagogii tvrzení svých některých kolegů lobujících za práva vlastníků. Jejich hlavním argumentem je, že zvěř patří tomu, na jehož pozemku se právě teď pohybuje, či radši trpělivě stojí a čeká na výkon vlastnických práv. Nejsem myslivec, ale tolik o zvěři vím, že její pohyb v přírodě není regulován ani občanským zákoníkem ani katastrem nemovitostí. Nejsem vlastník zemědělských ani lesních pozemků, ale tolik vím, že jestliže srnčí poničí novou výsadbu stromků či divoká prasata přeorají krásnou louku, tak to nemusela být ta zvěř, kterou jsem viděl na svých pozemcích. V pojetí práva mých kolegů – vlastníků by mi to umožňilo v zájmu náhrady škody z cizí kapsy tvrdit, že to byla srna či prase mého souseda.

PSÍK MÝVALOVITÝ - LUPIČ GENTLEMAN?

Díky vysokému počtu mláďat, přizpůsobivosti a skrytému, nočnímu způsobu života, se nezadržitelně šíří Evropou nové strašidlo - psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), nazývaný dříve mývalovcem kuním.

Ořešník

Zimní příroda dalekého severu si dokáže každého podmanit svým velebným bílým tichem podbarveným basem poryvů větru a častým zádumčivým nářkem čokoládově hnědého tuláka tajgy - ořešníka kropenatého. Poslední dobou však nemusíme jezdit tak daleko, aby jsme uslyšeli píseň severu, stačí si vyšlápnout na zasněžené hřebeny Brd a s kapkou fantazie si připadáme jako v nekonečných lesích tajgy.

Zkušenosti z používání plomb