Se zájmem jsem si přečetl příspěvek Ing. V. Chmely v Myslivosti 4/03. Ing. Chmela uhodil, tak říkajíc, hřebík na hlavičku. Přesvědčil, že černé zvěři, právem ji oslovuje rytířské, rozumí a problémy, které tato zvěř zemědělcům a myslivcům přináší, žije. Bez nejmenších výhrad s autorem souhlasím. A protože v závěru svého příspěvku Ing. Chmela vyzývá myslivce z praxe, aby se o své zkušenosti podělili s ostatními, přicházím i já se svou “troškou do mlýna”.

V posledních číslech Myslivosti byly zvěřejněny příspěvky o černé zvěři, jejichž zaměření se zásadně odchylovalo od většiny dřívějších pojednání o tomto druhu zvěře (HROMAS, J: Vývoj populací černé zvěře v České republice, Myslivost, 2/2003, VODŇANSKÝ, M.: Nepodceňovat nebezpečí nekontrolovatelného růstu početních stavů černé zvěře, Myslivost, 3/2003, CHMELA, V: Divočáci.. a jak dál, Myslivost 4/2003)

Josef ČERNÝ

Nedá mi, abych nenapsal volnou repliku na obsáhlý článek Ing. Dekányho v č. 7/2002 “Jakou si vybrat kulovnici”. Budu se zde zabývat pouze kulovnicemi jako takovými a nikoliv kombinovanými zbraněmi ani zlamovacími jednohlavňovými a vícehlavňovými kulovými zbraněmi.

Václav HAVELÍK

Mám rád fundované příspěvky pana Sommera, vyvolávají ve mně vzpomínky na doby nenávratně minulé.

RNDr. Ctibor Babička, CSc. Ing. Vladimír Diviš

Do nedávné doby byl výskyt svalovce stočeného Trichinella spiralis považován na území České republiky za poměrně malé riziko. V poslední době několika let však některé nálezy např. z okresů Frýdek-Místek, Znojmo, Hradec Králové, Liberec ukazují, že i na na území ČR nelze trichinelózu podceňovat.

Prof. Ing. Jaroslav Simon, CSc. Ekologická komise ČMMJ

Jedním z deklarovaných zájmů státní zemědělské politiky je uvedení části zemědělské půdy do klidu, případně její převedení na půdu lesní. Uvedenou aktivitu podporuje centrální orgán (MZe) nemalými částkami v rámci dotační politiky. Uvedené je jistě z pozice diferenciace zemědělské krajiny, vytvoření členitého zdravého přírodního prostředí a tedy i myslivosti velmi pozitivní. Vzhledem k tomu, že výsadby patří k tradičním aktivitám myslivců, je zjevné, že současná situace je pro zalesňování příznivá. Problém ovšem je v tom, že výsadby, tedy převod zemědělské půdy do lesní nelze realizovat živelně, jinak řečeno, musí být dodrženy legislativní normy, což přináší celou řadu úskalí. Cílem předloženého příspěvku je upozornit na některé problémy, které mohou nastat.

Text a snímky Přemysl PAVLÍK

Kalous je naší běžnou sovou, a jistě každý myslivec nebo přítel přírody se s ní už někdy setkal. Ponejvíce patrně tak, že ho bílé stříkance trusu nebo hromádka vývržků pod stromem upozornila na sovu, sedící nad ním ve větvích, kde po nočním lovu odpočívá a tráví. Někdy podobné stříkance prozradí i hnízdo s bíle ochmýřenými mladými. Také se občas stává, že při honu lovci narazí na celé hejnko těchto krásných a užitečných sov, které se na podzim shromažďují ve větším počtu v místech, kde se přemnožili hraboši.

Dr. Miroslav Vodňanský Středoevropský institut ekologie zvěře (Wien, Brno, Nitra) Büro für Wildtiermanagement und Ökologieforschung Wien Institut ekologie zvěře Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Medzinárodné pracovisko ekologie a výživy zveri pri VÚŽV Nitra

V mnoha honitbách je prováděn průběrný odstřel srnčí zvěře stále ještě jen u srnců, přičemž paroží platí za hlavní nebo dokonce jediné výběrové kritérium. Jak málo je takto jednostraně zaměřená selekce ve skutečnosti účinná, ukazuje příklad celé řady honiteb, v nichž jsou již po celá desetiletí přednostně loveni trofejově slabší kusy, aniž by to vedlo k podstatnému zvýšení průměrných hmotností paroží. Samozřejmě, že se i v takových honitbách občas podaří ulovit silnějšího srnce, což je zpravidla vydáváno za výsledek úspěšně prováděného průběrného odstřelu. Skutečným měřítkem kvality populace však není to, zda se někde víceméně náhodně vyskytne nějaký silný jedinec, ale rozhodující jsou průměrně dosahované ukazatele.

Miloslav Kratochvíl

V červnu loňského roku jsem se zúčastnil výpravy do delty Dunaje, jeli jsme fotografovat přírodu a vodní ptactvo - dva fotografové, dva rybáři a dva botanici.