O úpravě trofejových lebek se pochopitelně učil každý adept myslivosti. Postup je poměrně jednoduchý kost se musí uvařit, obrat a peroxidem vodíku vybělit. V praxi, a hlavně po nějaké době, kdy trofej visí na zdi se ukáže, že to zas tak úplně jednoduché není. - V těchto postupech a návodech přetrvává množství věcí překonaných, které už vůbec ztrácejí smysl. Uvedu krátce - klasické dogma je vložit například lebku srnce do mraveniště. Mravenci měkké tkáně oberou - to je sice pravda, ale neoberou dokonale, a kyselina mravenčí naruší povrch kosti, často i paroží, nehledě na to, že proces v mraveništi trvá řádově měsíce.

Ing. Ivan Krejcar - EKOTOXA Opava Dr. Ing. František Libosvár - Ekologická komise ČMMJ Praha

Snad každému myslivci se stalo, že při pochůzce honitbou se dostal do situace , kdy zapochyboval, kde je přesně hranice, či kde se právě nachází. Není se čemu divit, mění se kultury, cestní sítě, provádí se zástavba, těžba dřeva, výsadba nových porostů a mění se vlastnické vtahy měnící hranice honiteb. Dobrý topograf se umí orientovat v mapách, ale ty nikdy množstvím obrazově zachycených informací nemohou konkurovat leteckým barevným snímkům. Především pro laickou veřejnost je na těchto snímcích oproti mapám jednodušší orientace a to zvláště, když snímky jsou vyhotoveny v potřebném měřítku.

Ing. Libuše Kubešová Ústav ochrany lesů a myslivosti MZLU LDF Brno

Početní stavy kachen divokých se neustále měnily a mění. V podstatě se dá říci, že mírně narůstaly do 70. a 80. let, na čemž mělo velkou zásluhu i tzv. kaprokachní hospodaření. Zlomovým bodem se stala 80. léta, kdy došlo k masovým úhynům téměř všech živočichů, vázaných potravou na vodu. Hlavní příčinou byl botulismus.

Dr.Ing.Jiří Hanák

Jedna z nejznámějších a největších muniček na světě, která byla založena Alfredem Nobelem v Hamburgu v roce 1865.

František FLÉGL

Vím, že nenapíši nic nového o tom, jak je důležité při lovu správně obeznat nástřel. Je to vlastně povinností každého myslivce, ale přesto jsem toto pravidlo porušil, protože jsem byl skálopevně přesvědčen, že jsem nemohl zvěř ani škrábnout.

Text a snímky Jan RYS

Při dolním toku řeky Berounky byly odjakživa ostrůvky divočiny s přírodními břehy a dodnes jsou tam ještě k nalezení. V nich se občas objeví tvor, na nějž by nikdo nepomyslel a druhdy nevěří, že v takové blízkosti člověka může skrytě žít. Zvláště tam, kde zmizí v bujné buřeni úzká cestička schůdná jen pro lidskou nohu. Jak je rok dlouhý nic tu neruší klid; sporadicky pouze vášnivý obdivovatel přírody, který ze zkušenosti tuší, že zde může objevit zvíře, ne zrovna běžně k vidění. Rád prozkoumávám taková místa také a třeba dlouhé hodiny v nich skrytě potichu pozoruji utajený život plachých obyvatel.

Josef Černý

Byl bych velmi nerad, aby se rozpoutala na stránkách Myslivosti nějaká kontroverzní polemika na toto téma. Pokud se to již stalo, chtěl bych její hrany “obrousit”. Pozorný čtenář se jistě dovtípí, že chci zareagovat na článek Dr. Ing. Jiřího Hanáka v Myslivosti. 4/03, ve kterém mě sice nejmenuje, nicméně se staví velmi kriticky k mým dřívějším příspěvkům, týkajících se použití malých kulových ráží při lovu.

Mgr. Petr Šmerák

Součástí kontaminace prostředí ČR je přítomnost cizorodých látek nebo jejich směsí v jednotlivých složkách ekosystémů se schopností toxického či mutagenního působení, které mohou být potenciálním rizikem i pro lidskou populaci. V současné době neustále vzrůstá znečištění zevního prostředí zdraví škodlivými látkami a zvyšuje se tak zatížení všech živých organizmů. Významným vlivem prostředí na incidenci nádorových onemocnění je i expozice karcinogenním látkám. Takovými látkami mohou být i mykotoxiny - sekundární metabolity některých plísní, které vykazují u člověka i u zvířat širokou škálu biologických účinků, představujících nezanedbatelná zdravotní rizika.

Text a snímky: Ludvík UHLÍŘ

Okresní myslivecký spolek v Rychnově nad Kněžnou uspořádal pod záštitou Českomoravské myslivecké jednoty v Praze v podorlickém Potštejně seminář pod názvem “Chov zajíce polního v zajetí (pro zazvěřování honiteb)”. Semináře se zúčastnilo na osmdesát zájemců o tuto závažnou a aktuální problematiku.

JUDr. Jan VEBR, předseda MS Skytaly

Již několik let sleduji odbornou diskusi k problematice černé zvěře publikovanou v časopise Myslivost. Většina článků s větší či menší fundovaností se zabývá otázkami chovu této zvěře, jejího správného lovu, nemocí a vlivu divočáků na vznik škod na zemědělských kulturách. Tyto publikované statě většinou dospívají k závěrům, že je nutno snižovat stavy černé zvěře a upozorňují na tuto skutečnost jako na problém.

Josef Černý

Je bez jakýchkoliv pochyb, že k myslivosti patří výkonné dalekohledy s velkým průměrem objektivů a s velkou světelností při pozorování za šera nebo za měsíční noci. Přesto doznávají u myslivců stále větší obliby malé kapesní dalekohledy pro své malé rozměry, nízkou hmotnost a dobrý obraz za běžných světelných podmínek. Chtěl bych proto věnovat podstatnou část tohoto článku těmto optickým trpaslíkům a jejich použití v myslivosti. Volím pro tento účel výrobky německé optické firmy STEINER, s kterými mám osobně ty nejlepší zkušenosti a o kterých mi tato firma poskytla veškeré informace.

Myslivecká rada ČMMJ na svém jednání rozhodla o poskytnutí příspěvku na zmírnění škod vzniklých mysliveckým sdružením při povodních v roce 2002.

ing. Vladimír ČERNIL

“Co je to vlastně ten ´wolverin´?” telefonuji se zvědavostí svému mysliveckému příteli a jinak majiteli lovecké kanceláře Bohemia Safaris Václavu Kodešovi z Rakova u Bernartic. Slovo ´Wolverin´ je anglický výraz, se kterým si nevím rady nad internetovými stránkami loveckých revírů v kanadské provincii Yukon. “To je rosomák”, říká Václav, “ale tím se vůbec nezabývej, toho tam nemáš šanci potkat. To je tak nesmírně vzácné a opatrné zvíře, že se jich na celém Yukonu uloví v průměru asi tak pět nebo šest do roka!” A tímhle telefonátem vlastně začalo mé kanadské dobrodružství.

Text Ing. Jiří Kasina Snímky Silvie Veselá

Ve čtvrtek 3. července jsme pozvali do pražského hotelu Opatov výherce hlavních cen Velké čtenářské soutěže. Zároveň se dostavili zástupci sponzorských firem, kteří měli tu čest osobně předat těm šťastným hodnotné výhry. Pro ostatní čtenáře Myslivosti jsme se při té příležitosti snažili zjistit více informací z mysliveckého života výherců.