Když se jednou nad námi ozve kejhání divokých hus, a spatříme jejich dlouhý, všelijak se vzdouvající divoký klín, jistě to málokoho nechá chladným. Ovšem pokud nám v žilách koluje alespoň trochu zelené krve. Nepochybně záleží na tom, kdy se nám podobný obrázek naskytne. Jinak budeme reagovat na jaře, kdy táhnoucí husy zvěstují návrat dlouho očekávaného jara, nebo na podzim, v čase, kdy nás čeká období dlouhých nocí, mrazů, a pro část přírody i strádání.

Řekne-li se mezi majiteli, chovateli a příznivci psů loveckých plemen “Knoll”, ví většina z nich, že je to zlidovělý název pro jeden z našich nejznámějších memoriálů - Memoriál Richarda Knolla. Méně jisté už je, zda zvláště mladá myslivecká generace ví, že pan Richard Knoll byl jednou z nejvýraznějších kynologických osobností XX. století a že byl znám daleko za hranicemi Československa.

Říjnice, jako podobné nástroje slouží k zesílení zvuku. Začátečník si musí nejdříve osvojit jednotlivé zvuky pouze ústy, což se docílí pod vedením dobrého jelenáře - troubení ovládajícího. Je také důležité zkusit si zatroubit v revíru, případně odposlouchané troubení třeba v lovecké chatě. Teprve mohou-li tóny obstát před přísnou kritikou, mohou následovat první zkoušky - pokusy přímo - v lese.

Jelení říje – to jsou dvě magická slova, která nenechají v klidu žádného myslivce a milovníka přírody. Stejně jsou na tom i fotografové, kteří se snaží zachytit obrazy života v přírodě. Všichni mají společné přání – spatřit nebo ulovit rozvášněného jelena v říji. Nekonečné hodiny strávené při ranním rozbřesku v náruči přírody nebo čekání dlouho po západu slunce přinášejí někdy úspěch, někdy zklamání.

Tradice, přesnost, spolehlivost, životnost a kvalita to vždy byly a stále jsou synonyma spojená s výrobou ručních palných zbraní v České zbrojovce, a.s. v Uherském Brodě a nesoucích současnou značku CZ. Výroba ručních palných zbraní je spojena s touto akciovou společností od jejího založení v roce 1936.

V rámci pořadu “Myslivecké Halali s deníkem Blesk” při mysliveckém dni na výstavě Agrosalon Země Živitelka v Českých Budějovicích vyprávěli myslivecké vtipy Naďa Urbánková, Ota Jirák a Václav Vydra. V zcela naplněném letním amfiteátru výstaviště měli největší úspěch následující tři a ti, kdo nám vtipy zaslali, se mohou těšit na drobné dárky od Blesku a Myslivosti.

V minulém čísle Myslivosti v prvé části tohoto příspěvku byli čtenáři seznámeni se stručnou historií vzniku záchranných programů a rozvoje voliérových chovů tetřeva hlušce v České republice

Je tomu již rok, kdy katastrofální povodeň zcela zaplavila honitbu Úpor na soutoku Labe a Vltavy, kterou obhospodařuje Lesní správa Jiřího Lobkowicze na Mělníku. Článek i s doprovodnými fotografiemi byl uveřejněn v Myslivosti 10/2002.

V dnešní přetechnizované době často ztrácíme úctu k hodnotám minulosti. Řadu věcí vnímáme jako samozřejmost. Podobným způsobem přistupujeme k noži. Jak se k němu a k lidem okolo něj chovat, vám přiblíží následující řádky.

V pátek 5. září se v Nitře konalo mezinárodní setkání v rámci otevření Středoevropského institutu ekologie zvěře. Slovo otevření je však v tomto případě trochu zavádějící, neboť název čtenáři Myslivosti již znají z odborných článků. Prozatím papírově samostatné, byť společně propojené, spolupracující a Dr. Miroslavem Vodňanským vedené Büro für Wildtiermanagement und Ökologieforschung Wien, Medzinárodné pracovisko výživy a ekologie zveri pri VÚŽV Nitra a Institut ekologie zvěře VFU Brno dostaly vlastně “jen” oficiální zastřešující název Středoevropský institut ekologie zvěře.

Jsem zaměstnán u lesního podniku, ale nemám lesnické vzdělání a myslivostí se zabývám pouhé 3 roky. Černá zvěř v naší honitbě tvoří převážnou část ulovené zvěře.

Národní finále soutěže “Zlatá srnčí trofej” spolu s letním dětským táborem mladých přátel přírody a myslivosti proběhlo ve dnech 5.7. – 19.7.2003 pod záštitou ČMMJ v nádherných křivoklátských lesích v SOUL Písky Křivoklát. Letošního již 33. ročníku se zúčastnilo 55 soutěžících a 55 táborníků. Celkem tedy rekordní počet 110 dětí.

Není to tak dlouho, co jsem se podělil o zážitky s dohledáváním muflonky – a už je to tu zase! Stejná honitba v podhůří Orlických hor, kde mám chalupu a kde jsem členem mysliveckého sdružení, stejný střelec, téměř stejný den v roce a zase muflonka a zase práce pro mého kokršpaněla, tentokrát ovšem už ne Forda, ale Gampa.

Nahlédnout zblízka do nočního světa plchů není lehké, máme v něm dost dohadů. Staré přírodopisy je proto nazývaly - tajemné plšivky. Dnes se daří prověřovat jejich život pomocí přístrojů pro noční vidění nebo miniaturními vysílačkami a překvapivě se na některé druhy prozrazuje, že nebývají pouze pohodlná lokální zvířátka, ale zdatní cestovatelé nejen v době rozmnožování, ale i za potravou.

Již jsou za námi doby, kdy jsme na noční čekané museli nosit těžké ovčí kožichy, vatované kalhoty a různé deky, abychom neumrzli na posedu. Při této výbavě, která vážila několik kilogramů, jsme po vystoupení na posed mohli jít za nějakou hodinu opět zpět, protože po ochladnutí začal na našem těle studit pot a ve vlhkém oblečení nám začalo být zima.

S úbytkem drobné zvěře se zdálo, že bude dramaticky poznamenán i trh s brokovnicemi. Ukazuje se však, že se naopak trh neustále rozšiřuje o nové zbraně jak od renomovaných a známých výrobců, tak i o značky a typy zbraní od méně známých evropských i mimoevropských výrobců. Poptávka po brokovnicích je posilována také zvyšujícím se zájmem o sportovní loveckou střelbu.

Celá naše rodina již řadu let používá kolo ve volném čase a hlavně pak o dovolených k výletům. S tím mnohdy souvisí i jejich přeprava, a protože “stěhujeme” 3 – 4 kola, bylo vždy nakládání kol na střešní nosič automobilu docela náročné. I když dnešní kola nejsou zvláště těžká, bylo k zmíněnému úkonu potřeba 2 členů rodiny, kteří chvíli vzpírali, někdy i balancovali s koly nad hlavou a snažili se je uložit na střešní nosič auta.