Jak je to s odpovědností uživatele honitby za úraz občana při výstupu na posed poškozený neznámým pachatelem?
Ú.n.O.

Odpověď:

Podle stavebních předpisů, konkrétně vyhlášky č. 85/1976 Sb., ve znění vyhlášek č. 155/1980 Sb. a č. 378/1992 Sb. je stavba sloužící k zajišťování myslivosti nižší 5 m a zastavěné ploše do 30 m2 drobnou stavbou (mezi příklady uvádí vyhláška krmelce, oborohy, posedy, krmné linky, sklady krmiva), která podléhá ohlášení. Stavby nad uvedené parametry pak jsou jinými stavbami, u nichž je třeba stavebního povolení. Vlastník stavby je povinen stavbu udržovat v dobrém stavebním stavu. Za tím účelem jsou mu dány další povinnosti, které ve stanovené škále končí až povinností stavbu odstranit, pokud ohrožuje život osob. Případná odpovědnost za škodu by pak mohla být posuzována v příčinné souvislosti s porušením povinností vlastníka stavby daných stavebními předpisy. V případném soudním řízení o náhradu škody by měl soud přihlédnout k tomu (a náhradu škody snížit), zda vlastník stavbu pravidelně udržuje, kontroluje její stav, a k tomu, že k poškození neznámým pachatelem došlo v době mezi těmito kontrolami. Měl by také zhodnotit míru spoluzavinění občana, pokud poškození mohl rozpoznat.

V našem právním řádu platí zásada, že lze činit to, co není výslovně zákonem zakázáno. Zákaz vylézt na posed nelze odvodit z žádného zákonného ustanovení. Nevyloučí proto odpovědnost vlastníka stavby, jestliže na ní vyvěsí tabulku zákazu vstupu. V řešení věci je tedy nutno hledat jiné způsoby zábrany výstupu "nepovolaných" osob na myslivecká zařízení.

Pojišťovna Halali a. s. zatím u pojistných smluv movitých a nemovitých věcí nemá prvek odpovědnostního pojištění, který by za vlastníka mysliveckého zařízení shora popsanou škodu hradil. Není však vyloučeno, aby pojišťovna v případě zájmu konkrétního uživatele honitby dosavadní pojistné smlouvy o tento prvek rozšířila.