Dotaz č. 340:

úzké pozemkové pruhy
Honební společenstvo ve snaze dát honitbu do souladu se zákonem chtělo v jedné části honitby tvořící výběžek cca 190 ha postoupit sousednímu honebnímu společenstvu za 70 ha jejich pozemků k zarovnání jasných a rovných přirozených hranic (silnice, cesta). K dohodě však nedošlo. Proto byl podán návrh státní správě k posouzení a rozhodnutí. Při vlastním jednání zástupců honebních společenstev za účasti státní správy v té době již převedené na obce jsme byli přesvědčováni, že naše honitba se v jedné části obce zástavbou přibližuje k hranicím sousední honitby podle § 17 pod 500m a tudíž nelze na této části myslivecky hospodařit. A právě námi navrhovaná změna měla odstranit všechny nerovnosti související se zástavbou. Záměrem sousedního HS bylo jednoznačně získat další pozemky. Nebyl však brán v úvahu § 17 odst. 3 a tak hranice vedou opět v některé části pomyslně přes parcely bez jasných hranic, tam kde se to hodilo, z přímého směru po jasné hranici pro 1 ha se odbočilo do pravého úhlu (pro jeden malý rybníček 400 m/2.) a opět z cesty odbočilo na pomyslnou hranici na určený bod. Měl § 17 odst. 5 řešit pozemky, které se dostanou do této situace, že obec-město neleží v ideálním středu honitby nebo některou částí obce se přibližují hranicím honiteb pod 500 m. Máme za to, že zákon měl na mysli honitby, jejichž tvar je dlouhý, podélný, kde se zvěř může pohybovat a přecházet do několika honiteb. Dále, jeli tato skutečnost nadřazena § 17 odst. 3 a § 18 o přičlenění a alespoň částečné výměně pozemků. Po nátlaku a nechuti k dalším průtahům a naznačovaným komplikacím, přistoupilo na sousedy navrženou hranici bez jakékoliv kompenzace. Přičlenění asi 25 ha pozemků dalšímu H.S., kde již bylo respektováno přirozených hranic požadovala státní správa dokladovat a všechny s tím spojené výdaje uhradit od našeho HS. Zbyl nám jen divný pocit při uvádění zákona a předvedení pravomoci státní správy na obce v praxi.
email: pavel.krejci@seznam.cz

Odpověď:

Novela zákona o myslivosti (zákon č. 59/2003 Sb.) připojila v § 17 odst. (nyní) 6 k ustanovení o úzkém pozemkovém pruhu jen 500 m bránícímu vzniku honitby další větu o tom, že se toto ustanovení netýká okrajových částí honitby (výběžků). Dále změnila slovo "nejužším" místě na "nejširším" místě. Půjde tedy geometricky například o protáhlý obdélník nebo mezikruží s šíří od 1m do 500 m. Jako příklady lze pozemky vodního toku procházející i několika okresy, prstenec honebních pozemků kolem města. Vámi navrhovaná úprava by podle našeho názoru i při nedohodě sousedních držitelů honiteb měla být rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti realizována. Je tedy chybou, že jste nakonec přistoupili na dohodu o hranici, i při její existenci (jako podkladu pro rozhodnutí) však může být rozhodnuto jinak. Naproti tomu novela v nynějším odstavci 4 vypustila větu, že každý honební pozemek musí být celý zahrnut do některé honitby. Připouští tedy hranice honitby jdoucí středem pozemku, při tom však požaduje "pokud je to možné", aby se kryla s hranicí přírodní v terénu zřetelnou.